1. co, ojed. koho („na sě“) zmocnit se čeho neprávem, převzít co; [list ap.] (komu) zadržet proti vůli odesilatele: intercipere prziegiti SlovOstřS 138; zrádné listy przyeyali [kněží] PísLobk 429; že jest pan Zdeněk listy nalezl a přejel, ježto měl otráven býti ArchČ 4,10 (1446); ješto se psáti nehodí pro přejetí listuov, ač by pṙegat byl posel, nepřátelé pochvalu a výstrahu z toho by měli TovHád 32a; aby…řád svuoj drželi [králové], meze sobě neprzegimali ŽídSpráv 321; když pak skrytě píšeš…, aby jiných tajno bylo, ač by kto list przeial ProkArs 186b; že jest on [Jarohněv] přejal jméno mrtvého na se a kladl ve dsky práva nemaje DeskyDvor 4,690 (1456); listy sú Jankovi přejaty od kacieřuov ArchČ 5,317 (1471); bral [rychtář] lozunky od Torlaty a od jednoho ze Lhotky na se také 20 gr. přejal t. 21,417 (1481–1500) přivlastnil si ♦ p. přějieti, přějímati řěč čí, komu přerušit něčí řeč, ujmout se slova přes mluvení někoho jiného: když chtiechu [mniši]…o bolestech té dievky praviti, tu svatý Antoní jich řěč prziegie OtcB 196a praevenit; tehdy Herkuleš, przeyaw jiným řeč, takto odpovědě TrojK 89a anticipans; Ulixes opatrně řeč jeho przege, napomínaje, aby přestal mluviti t. 113b interrumpens; hlukem mnozí řeč jeho [vyprávějícího] przegimali PoggioF 134a interpellantium. Sr. přějatý

2. jur. [o úřednících] (koho) vzít od někoho nenáležitě více, tj. přes obvyklou míru: má [komorník] též právo vzieti jakož sudí pět věrdunk…, jakožto jest bylo od stara dávna, že chudých neprzyegimali DubA 16b; ne brzo se to přihodí, aby nedojali, ktož zajímají, než spíše przegmv VšehK 218a; ne chudého przegímagícze [úředníci] a bohatému odpúštějíce, než ode všech…jednostajně berúce t. 275a

3. co/koho (kam) převzít, vzít k sobě; fig. co [děj] přijmout, zvl. začít: včě rybitva ptáti, chtě na ňem sě dotázati, kak by jho prsieyal na moři LegJidD 2a 11; vypusti [Noe] havrana a ten sě nevráti, snad že ho vody prziegieli ComestC 17b interceptus aquis pohltily; naposledy přišel [lakomec] do té vsi ptaje, zdali by kto ten špalek [s pokladem] przeyal GestaB 75b; percipere prziegiti SlovOstřS 143; jestliže by hospodář někoho lstivě przegal v hospodu, úmysl maje jej oklamati PrávJihlA 133a — fig.: neb Jiřík šlechetný obersky byl przegymal [boj ?], kdež koli byl Uhřat dojímal DalF 62,31 (pṙegimal ~L, v. obrsky) kunlich hat gestrittin podstupoval boj; když král a králová…s jinými mnohými křest svatý prziegieli PasMuzA 424 (přijeli ~Tisk); Závist řeč pṙegme i vece… TovHád 32b

4. pf. co převzít co k dalšímu užívání, ujmout se čeho k dalšímu uplatnění: Všebor pravil, že by věno přejala [Anežka], z toho ji prázna púští Půh 1,215 (1407); jakož jsem…k vám na zámek poslal listy odpovědné…, tu ste je přejali…i z nich vypisovali ArchČ 7,354 (1468) ║ kdyby ty [desky], kteréž na papieře psány jsú, na pargamén przegaty byly, neb jest v nich velmi veliké potřebných nálezuov…množstvie VšehK 239b přepsány

5. ♦ p. přějieti, přějímati na sě ap. co [závazek, částku] převzít zodpovědnost za co, zavázat se něco vykonat n. uhradit: drahnú částku toho na sě pṙiegíeti a na tom ciesařovi oblehčiti [má papež] JakVikl 210a; my purkmistr a rada…vyznáváme tiemto listem…že jsme přejali na sebe i na naše město kopu grošuov platu ročního a věčného za deset kop grošuov…kúpeného ListářPlz 1,392 (1437); každý má na se raději [břemena] przegyti ChelčPost 146b; já již na miestě pánóv sirotkóv…ten dluh…na se přejímám ArchČ 9,299 (1454); ten dluh my podstúpili sme a na se přejali t. 342 (1478); chceme na se s bratrem manstvie přejieti t. 21,421 (1490)