póvod | StčS | MSS | ŠimekSlov |

póvod, -a/-u m., ojed. póvoda, -y f. (sub 4); k povésti

1. doprovod, doprovázení někoho; jur. povinnost poddaných poskytovat doprovod vrchnosti: divokéť zvieře okrotne, zmladu jsa s lidmi, a řiekají: Starého [psa] neuč v powod ŠtítMuz 62a (přísloví); starého psa nevoď u powod PříslFlaš 44b jur.: ecclesia sancti Georgii…ab honere, quod dicitur poowod et próvod, trižné, et a pojezda…libera CDB 2,424 (13. stol.), pod. t. 420 (13. stol.)

2. (čí ap.) vedení, řízení: zjevilo sě…pět mužóv na koních s zlatými uzdami, nádobný powod židóm dávajíce BiblLit 2 Mach 10,29 (próvod ~Drážď, cestu…ukazujíc ~Praž) ducatum; vede [Bůh] své volené jako tři krále k jeslem puowodem hvězdy, t. viery veliké JakZjev 291 b; že sú náměstkové pána Krista v úřadě apoštolském, držiece puowod lidu božiemu AktaBratr 1,163b vedouce, spravujíce lid; kteříž [kněží] sú zuostali v puowodu apoštolském t. 165b; kterýchž [vítězství] jste mým [tj. Žižkovým] powodem došli SilvKron 57b me duce ║ powodem sčastným nadut jsa [Žižka] SilvKron 57a (v. nadúti 3) successu rerum tj. úspěchem

3. jur. vedení pře, soudní řízení: talio dic odvet, povod experium KlarGlosA 2540 (De artificibus); dobří urburéři…rovenstvie ve všech jich [stran] powodiech neb súdiech zachovajíce PrávHorM 3a (pruovodiech ~S) in…processibus; aby ty všecky věci…, jelikožto k powoduom súduov, súdce také v své osobě pilen byl naplniti t. 7b; což jest…při něm [zloději], to má na rychtáře slušeti kromě toho, po čemž póvod jest ListářPlz 2,92 (1462) ║ munimenta pvwody (-v- nadeps.) Slov AMP 2075,249a zajištění postupu pro zdar pře (sr. ohrada 8)

4. čeho [hory] úpatí, pata čeho, odkud něco začíná vést: ad radices montis ku powodu hory MamUKD 303a (1 Rg 25,20: ku powodie MamKapR, k vrchu BiblOl, k kořenóm ~Pad, k hoře ~Praž)

5. (čí čeho) popud umožňující vznik něčeho, čí podnět; čeho původ, počátek: nechaje [pan Jan] zřenie buď k zdání podlé duomyslu svého, buď powodu kohožkoli jiného KorMan 32b z návodu; puowod učinil [papež Silvestr] kněžstva světského AktaBratr 1,142a; okolo Jeruzaléma, jakož tu nejprv byl puowod zboru božieho t. 159b; léta božieho 1469 puowodem…některých pánuov českých král uherský Matyáš vtrhl vojensky do Čech LetKřižA 270 ║ oznamujem povolání náše ku pokání i puowod shromážděnie našeho…Pak puowod jest tento k shromáždění tomuto AktaBratr 1,356b, 357a důvod býti p. póvod, póvoda čeho [události] ap. být původcem (strůjcem): toho všeho byl jest povod Štěpán Páleč HusPostH 28b; první a světlejší…byl jest [kněz Jan Žatecký] než vy a powod pře vašie, jehož psánie takto se počíná ChelčBisk 15a; sem li [Bohatství] mocný k hříchu puwod BechNeub 168a; ta [řeholnice], kteráž jest té věci powod a počátek byla HynRozpr 117a ursache und anfange, pod. ArchČ 4,424 (1456); že ste vy té pomoci…veliký a první puovod a příčina byli ArchČ 10,58 (1491)

6. (čeho) původní učení, prvotní nauka: kteříž [kněží] zuostali v prvním puowodu, nepovolivše Silvestrovi [papeži] k tomu, což přijal jest AktaBratr 1,26a; kteříž [kněží] zuostávají v pravdě a v puowodu řádu apoštolského t. 66b; podlé puowodu a řádu první církve svaté t. 120a ustanovení; kteříž [kněží] v svém puowodu rady jednomyslné nemají z múdrosti ducha svatého t. 163b; že by ještě v tom powodie a naučení zuostávali od apoštoluov CestKabK 11a

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


póvod, -a m., poses. póvodóv, gen. sg. zř. -u; k povésti

1. (koho) vůdce, kdo vede (koho), kdo v čele nějakého množství ukazuje směr postupu; [v čele vojska] hejtman: Christus est coraula noster powod,…zavedl jest tanec et primum saltum fecit HusBetl 2,156; pouody, jimiž po německu řiekají haupmani, zvěsiti na šibenici HusVýklB 70b; s meči přiběhli na Betlém…, jichž powod byl jest Bernard Chotek HusPostH 54b; i povod v boji viece toho [navrátivšího se] rytieře miluje t. 122b; chtějí býti powodowe lidí v cestě spasení ChelčJan 47b; kudy stopa puowodu [tj. Krista] mieří ChelčPost 187b; vuodce a puowod zástupu nebeského t. 187b; aby byli [kněží] puowod stádu ve všem dobrém AktaBratr 1,70a

2. jur. průvodce soudního úředníka: když by…pohnaný žádal úřědníka na ohledánie, tehdy jemu sudí má dáti komorníka a powodu druhého ŘádZemA 50a; byli jsú však někdy za starých…ve všech krajích powodowee, ne komorníci VšehB 267b; aniž jsú také ti jistí powodowee poháněli…, než toliko vodili komorníky a dovodili k těm, ktož jsú měli pohoněni býti VšehK 292a

3. jur. žalobce, kdo podává žalobu, pohání před soud: illi, qui dicitur powod, satisfaciat CDB 2,224 (1222), pod. Reg 1,349 (1229); tehda powod vztázal na pohnaném: Pověz, kde je ta dědina, s niež sě velíš pohoniti RožmbA 39; ten powod, ješto pohoní ŘádZemA 44a actor; pohnaný jmá samú přísahú odbyti powoda DubA 1a; přísaha svědkóv powodovych t. 7b (póvodných ~B); žalobník pak nebo powod slóveť od žaloby a od vedenie, nebť vede při PrávHorM 39a; powod i pohnaný má tu…státi ZřízVlad a7a; komorník s holomkem zemským tu bráti mají, kdež je powod přivede a kdež jim powod ukáže VšehK 216b; Baltazar Mrzák póvod vinil jej [pohnaného] ArchČ 16,334 (1489); póvodové Budějovští také škody všecky…pohnaným prominuli jsú t. 430 (1492) ║ my purgmistři, konšelé i obce Velikého a Nového měst Pražských, pře dolepsané první a hlavní póvodové ArchČ 1,198 (1421) činitelé vedoucí při; jiný žalobník slóve powod druhý, id est secundarius, jako když kto propadne pokutú rychtáři a on naň žaluje toliko pro zisk úřadu svého PrávJihlB 132a žalobce druhého řádu (?; sr. principál). – Sr. žalobník

4. jur. (koho/čeho) zástupce žalující strany (které); koho/čeho žalobce zastupující koho/ co: když žaluje z žitie s powody RožmbA 54; má póvod sám neb jeho powod napřěd se zmatkem přisieci DubA 7b (poručník ~F); mistři…jakožto powodowe nebo prokurátorové jmenovaného koncilium AktaKost 4a promotores, instigatores; muož [žalobce] miesto sebe jiného puowoda poslati rozumného ZřízVlad e5b conductorem; nebude žalovati skrze powoda, ale v vlastnie osobě PrávJihlA 135b

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


póvod m. vedení, řízení; soudní řízení; oprať; podnět, popud, naučení; původce, strůjce; vůdce
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


póvod m. = původce; žalobník; vedení; vůdce, hejtman; předtanečník
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).