1. [o obydlí] být prázdný (nevyplněný): přída nalezne jej [příbytek] prazdnyece, pometlami očiščen MatHom 208 (Mt 12,44 vacantem: v. prázdný I A 2) neobydlený ║ ani sě muť, ač pro jinú věc nalezneš ty neděle prazdnyecze ComestC 317a tj. bez oficia
2. [o člověku] být nečinný, nepracovat: co tu stojíte [nádeníci] celý den praſnyecze EvSeit 142a (Mt 20,6: prázdni ~Zimn) otiosi; nikdy neprazdnie [mniši], vždy něco dělají OtcB 123a; aby ten den viec…prazdnyli, jedli u veselí i kvasili BiblOl Est 9,17 (uprázdnili sě k hodováním ~Pad) vacarent epulis; když jest lid israhelský prázností sobotoval, totiž sobotu světil a przadnil (m. prazd-) Čtver 33a; užitečnějí zdá se, by odpočíval [slaboch] a sám sobě prázdnil JakPost 142b; ociari przazdnyti (m. pra-; druhé -z- připsáno) SlovOstřS 141; na křesťana sluší, aby vždy trpěl…a nikdy aby neprazdnil BechMuz 29a — obrazně o působení něčeho: nechtě [Bůh], by ti darové a ta milost v člověku prazdnila PříbrZamP 212b; oheň nemohl prazniti, kterýž jest v ně buoh milostivě s nebe vpustil ChelčPost 25b ║ když muž pojme ženu vnově, nepójde k boji…, ale prazdnyti bude bez pokuty v domu svém za cělý rok BiblOl Dt 24,5 vacabit bude zbaven (veřejných) povinností
3. [o lenivém] zahálet, lenošit, žít v nečinnosti: kto dělá svú dědinu, bude syt chleba, a kto prazdny, ten přěnemúdrý jest BiblDrážď Pr 12,11 (následuje prázdnosti ~Pad) sectatur otium; prazdnyecze u pití t. Pr 23,21 (se uprazdňují ku pití ~Praž) vacantes; v těch staviech [duchovních] prazdnyty jest nestatečné PasMuzA 283 inertiam sectari et otium; Písmo…kárá lénie, ješto prazdnie ŠtítMuz 61a; prazdnyti a túlati se Frant 30b; nekáže, neučí, ale sedí a prázdnij [církev] JakZjev 261a; jest dosti to potvorné…, aby…pán pracoval, slúha prázṅil Budyš 26b; lentare…prazniti SlovOstřS 139 (v. obměkčiti 7; mußig gen DiefGlos 323); obě [strany] praznita a mnoho žéřeta ChelčSíť 27a; když ležákuom v krčmách nedadie ležeti a prazdniti ChelčArc 307a
4. ot čeho [činnosti] zdržovat se čeho, nevěnovat se čemu, nezabývat se čím: nikdy nemáme prazdniti ot dobrých myšlení, řečí neb skutkóv HusVýklB 119a numquam est…otiandum; prazdnyechu ot diela chrámového v Jeruzalémě BiblPad 2 Esd 2,31 (aby nedělali chrámu ~Ol, přestali stavěti ~Praž) vacabant; ješto prazdnie v svátky ot diela duchovnieho RokJanB 114b ║ Przazdniete (m. Pra-) a hlédajte, žež sem jáz bóh ŽaltWittb 45,11 (Praznyete ~Pod, uprázdněte sě ~Klem) vacate přestaňte; toť jest lichva duchovnie, milostí boží neprazdniti HusSvátA 459a tj. nenechat ji zahálet
5. relig. (k čemu, v čem) mít uvolněnou, tj. soustředěnou mysl (k čemu); k čemu ap. věnovat se čemu: budem prazdnyty a uzřímy AlbRájA 67b; abychom sedmý den…s múdrostí pravú mohli prazdnyty v žádostném o bohu myšlení ŠtítVyš 41b; prazdniti sú chtěli [Židé] k marnému mluvení a k smilství HusVýklB 56a; <v>acare prazdnyti, pilně mysliti SlovOstřS 151
6. co [měšec ap.] (čím komu/čemu) vyprazdňovat; [cestu ap.] uvolňovat: aby tudy [tj. sháněním ostatků] sobě měšce prázdnili a kněžské váčky naplnili JakVikl 195a; když by jie [víře] moc cesty neprazdnila mečem ChelčSíť 114b, pod. ChelčPost 265b; když by se ten přiekop zanesl, aby jeho sobě pomohli prázdniti společně DluhRožmb 231 (1459)
7. co [v nádobě] odstraňovat, dávat pryč: kvasnicě jejie [tj. vinné číše nejsou] pradzneni (m. prazd-) ŽaltGlosMuz 74,9 (nejsú vyprázdňeny ~Wittb, zmizěny ~Kap) non est exinanita ○ prážďňený, dolož. jen prázňený adj.: doňavadž dáno by bylo plnějie svrchovánie i prazniene, což stóněm, t. bolí ny HymnUKA 82a evacuato (mylný překlad za imper.; fig.)