prvovstánek | StčS | MSS |

prvovstanec, -ncě / prvo(v)stánek, prvovstánek, prvostánek -nka m.; k prvý a v(z)státi

relig. (koho [všech]) kdo první (z koho) vstal z mrtvých: Kristus jest prvovstánie, to jest pruowſtanek v oslavnosti HusVýklB 23a (~M; sr. 1 C 15,20); Kristus slóve prwoſtanek HusVýklM 357a; on [Kristus] jest Prwowſtanec všech spících, t. mrtvých, neb nižádný před ním tak nevstal jest z mrtvých JakPost 44b (sr. 1 C 15,20)

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


prvovstánek, prvostánek, -nka m. (o Kristu) kdo první vstal z mrtvých
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).