prvožitečné, -ého n.; k *prvožitečný adj.
obdělaný pozemek (k přinášení užitku): in plantacionibus v prwoziteczne [sídlili] MamKapR 27a (1 Par 4,23: na vzplození BiblOl, na rozplozeních ~Lit, na štěpováních ~Pad, na vzplození štěpnic ~Praž) v ovocných sadech, štěpnicích (?); ubera prwoziteczne MamMarchL 337a. – Sr. jutro
Sr. uber…das fruchtbare Feld Georges 2,2946. Ale v. též název pozemku prvotiny 2