prstec, -tcě / prstéček, -čka/-čku m.; k prst m.
„malý“ koneček (špička) prstu, poslední článek prstu u ruky: ať otkne [Lazar] malý prſtecz u vodu, ať mój jazyk svlaží KristA 67b (extremum digiti L 16,24: v. prst 1); druhá [služebnice] dlúhé rúcho prſteczkamy po ní [Esther] nosieše ComestC 251a (rukama ~K) summis digitis ║ když bolí člověka plícě…, ten má púštěti na levéj rucě podlé malého prſteczka LékMuz 26b malíčku