prstec | StčS |

prstec, -tcě / prstéček, -čka/-čku m.; k prst m.

„malý“ koneček (špička) prstu, poslední článek prstu u ruky: ať otkne [Lazar] malý prſtecz u vodu, ať mój jazyk svlaží KristA 67b (extremum digiti L 16,24: v. prst 1); druhá [služebnice] dlúhé rúcho prſteczkamy po ní [Esther] nosieše ComestC 251a (rukama ~K) summis digitis ║ když bolí člověka plícě…, ten má púštěti na levéj rucě podlé malého prſteczka LékMuz 26b malíčku

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety, 2 měsíci a 18 dny; verze dat: 1.1.22
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).