1. pf. propadnout se, zřítit se náhle vzniklým otvorem v zemi, podlaží ap.; fig. zmizet, zaniknout: potom inhed propadl ten ostrov CestMandB 9b; potom jest také propadlo [město] t. 37a; ty [ohrožený požárem] si zde jako na ponebí…, hleď, až propadness HusBetl 2,95 — fig.: disparere propadnuti, zmisati SlovKlem 12a; exolere propadnuti aut zahynúti t. 14a (verswinden DiefGlos 217)

2. jur. pf. [o osobě] v co, čemu [trestu] n. komu [trestajícímu] propadnout čemu/komu, být určen k potrestání čím/kým: já legát…rozvazuji tě od všelikého vyobcování nebo odsudku, v který si propadl drže potupné kacířství BřezKron 528 incidisti; když městský posel rychtářovi propadne proto, že jeho zameškal na jeho právě Žilin 142a büzzet; ktož v noci rež krade, ten jest propadl šibenici t. 142b ist schuldik dez galgen ║ žaluje, že jeho zboží toliko pobral jest [obžalovaný] zbojstvím, což by slušně hrdlem propadl Žilin 134a champhes wert ist propadl hrdelnímu trestu

3. jur. pf. [o právu, záruce ap.] (komu) propadnout (komu), pozbýt své platnosti v neprospěch někoho provinivšího se: pakli by která strana nezdržala toho našeho vyřčenie…, ten aby základ propadl ArchČ 9,274 (1444); jestli to [vznesený nárok] nepoloží dolů v roce a dni, tedy propadne jemu jeho právo na tem Žilin 128a man vertaylt ║ kteráž by činže na to drženie propadla, aby on ji měl zdvíhati PrávSasE 57b (v. nákladný 2) tj. nedostala by se věšiteli (?); tehda [nedostavil-li se obžalovaný] propadl proti těm, kteříž jemu k tomu sboží žalovali jsú t. 118a (elipsa předm.) wurde vellic ztratil svůj právní nárok. – Sr. propadánie 2

1. co [hodnotného] (komu ap.) přijít o co, pozbýt co (ve prospěch koho/čeho) za nedodržení smlouvy, předpisu ap.: kteráž by strana nedržala toho vypověděnie, má propadnúti pětmezdcietma kop grošóv do královy komory a tolikéž tej straně, kteráž bude držeti to vypověděnie ListářZbrasl 210 (1407), pod. t. 219 (1411); tehdy my svrchupsaní všechno své právo…sprvu jmenované kněží…máme propadnúti ArchČ 14,405 (1415); tehdy sem propadl čest a vieru i to všecko, což jmám… pánóm z Hradcě t. 9,256 (1433); aby ten [řemeslník] kabát neprávě dělaný propadl a ztratil t. 14,458 (1448); aby pánu propadl tunu herinkóv RokJanB 130a; svrchupsaný dvuor …nám svrchupsaným opatu a konventu…propaden a postúpen býti [má] ArchČ 9,383 (1453) ║ spravedlivě liť jest nám od pána propadáno [tj. zabíjením, zabavováním ap.], což se svrchu vypisuje ListářRožmb 4,311 (1450) tj. násilně odnímáno — jur.: tedy sú oni propadli vedlé ortele svá hrdla neb hlavy Žilin 147b seynt bestanden; když ciesař právem římským vynesl, že některé knieže léno propadlo ArchČ 6,114 (1467); téhož zboží proti KéMti jakož markrabi a pánu země má propadeno býti t. 5,416 (1484) ║ mají [cizozemci] žalujíciemu složiti, což jemu před súdem propadu PrávŠvábE 60b schuldig wirt k čemu budou odsouzeni; jestliže bychom tomu všemu…dosti neučinili…, tehdy bychme předřečeným…všecka jich nařknutie propadli ArchČ 8,149 (1474) tj. ztratili při nevyvrácením nařčení ♦ propásti při ap. jur. (komu) prohrát spor (ve prospěch koho): pakli by bylo čím hnuto…, tehdy aby mi tu při propadl [Mixík] Půh 2,285 (1413); každý, kterýž by k súdu nestál a tak…, svú při propadni ArchČ 10,313 (1493), pod. ArchPelhř 36a (1480) ║ propadl [„božejník“] ortel větší než prostý člověk Žilin 108a propadl těžšímu ortelu

2. jur. pf. co [pokutu] (komu, k komu [nadřízenému ap.]) být postižen povinností platit, muset zaplatit komu: kterýž by kolivěk súkenník z jiného města přivezl flok a zde jej dělal, ten propadne viny 20ti gr. RychnSouk 1378; když by se báli [lidé] propadnuti vinu ku pánu svému RokPostB 337b; bude li ten vetunk propadl, ten vetuje jim [žalujícím] všem spolu …a dá jim všem jednu pokutu PrávSasE 144b wert der wetthafftig; má jemu škodu platiti vedlé práva a propadne osud Žilin 117b; v. též pokuta 2