1. [o světci ap.] co/koho („svatým křížem“ ap., čím [rukou]) pokřižovat, (po)žehnat co/koho, pohybem ruky udělat kříž nad něčím (někým) pro ochranu n. přispění boží: an [sv. Václav] české vojsko požehnawa DalL doplněk 6,6; svú rukú vodu pozehna [sv. Prokop, a změnila se ve víno] HradProk 8a; svatý Jiří to pitie [s jedem] pozehnaw vypil PasMuzA 227 (požehnaw toho pitie ~Kal) signum crucis edidit; rač [Bože] mi to…znamením ukázati! A to pomysliv [kněz], knihy svatým křížem pozehnaw t. 409 impressa…cruce; ve jmě milého Jezukrista pocělovav pozehnal [sv. Martin malomocného] t. 586; tu jim [oráčům] pozehnawam ten piesek OtcB 27b; on [opat] ztáhl k nie [dívce] ruku i pożehna jie OtcC 201b; kohož svú svatú rukú pozehnagy [apoštolové] WaldhPost 84b; znamením svatého kříže oheň pożehnal [světec]…, tak inhed vešken oheň zhasl PasTisk D 11b ║ bohu slúžiti těmi věcmi zevnitřními, že páteřiev pořieká a poziehna a pozpoviedá, to již dosti RokLukA 14b pokřižuje se

2. relig. [o duchovní osobě] komu, koho (i akuz.), čeho (čím) (po)žehnat koho/co, od Boha vyprosit a obřadným úkonem (prostřednictvím čeho) udělit dobrodiní (zvl. ochranu) komu n. prospěšnost čemu; komu, koho udělit požehnání komu: jmějiechu rybic malečko; i těch pozehna [Ježíš] i káza položiti EvSeit 145b (Mc 8,7) benedixit; nesměl chleba kto zlomiti, až on [Ježíš] pozehnal, posvětil LegDětK la sanctificans; pozzehnawage jemu [Jákobovi Izák], vece… EvOl 116b (Gn 27,23: požehnánie dávaje BiblOl), pod. pf. t. 212b (L 2,34); kněz palmú jich [Židů] pozehnawa Vít 40b; aby jě [syny Jákob] pozehnal ComestC 51a; on [Samuel] pożehna oběti a potom pak budú jiesti BiblOl 1 Rg 9,13; aby před jedením…pozzehnawaly pokrmóv svých LyraMat 97b; rozpal [sv. František] na ně ruce, jako na kříž spěv ruce,…a všěch bratří…ukřižovaného mocí i jménem pozzehnal Frant 89a; o kletbách:…Což od vás bude pożehnano, ode mne bude zlořečeno HusVýklB 20b; požehna [papež] velikého zástupu ChelčPost 177b (v. pavlač 4); tento, ješto mu žádný nepozehnal, ale on sám modlením svatým, rozmlúvaním dobrým všeho sobě pozehnawa RokPostB 478 (sr. reform. pojetí obecného kněžství); pozehnan bývá [kalich] na oltáři od kněze KorMan 48a; toliko chléb požehnávali jsú a víno, nevěřiece, by tu bylo božie tělo a božie krev BřezKron 498, v. též pomazati 3. – Sr. blahoslaviti, blažiti

3. pf. [o Bohu ap.] komu/čemu, koho/co, čeho (v čem [blahodárném]) požehnat komu/čemu n. koho/co (čím), obdařit koho/co svou milostí (projevující se čím): hospodin moc svému ľudu dá, hospodin pozehna svému ľudu u míru ŽaltWittb 28,11 benedicet; Pozehnaſſ [Bože] hárbanu léta lítostivě tvého a pole tvá napilňena budú žiznem t. 64,12 (Pozehnas koruně ~Klem, požehnánie dáš BiblPraž); vzeklnú oni, avšak pozehnaſſ jě t. 108,28 (požehnánie dáš BiblPraž, budeš žehnati ~Pad, dobře dieš ~Ol); tak pozehnan bude člověk t. 127,4 (~GlosMuz); v tvém sěmeni budú pozehnani všecci lidé BiblDrážď G 3,8; pozehnaty a osvětiti rač [Bože] tuto korúhev ŘádKorA 54b; pożehna [Bůh] dne sedmého i posvěti jeho BiblOl Gn 2,3 (pożehnal jest dni ~Pad, dal požehnánie ~Praž); domy vašě, v nichžto jest pozehnal vás hospodin t. Dt 12,7 (pożehnal by vám ~Pad); božie rána, od pána boha poslaná, buď jeho svatú milostí požehnana LékFrantC 170b; požádajme, ať nám pozehna bóh LékRhaz 1; kdež by on [Antikrist] nedopustil, nepožehnal a nedal své moci, aby ti dobří skutkové nebyli platni k spasení ChelčSíť 202a (fig.) — v pozdravné n. přací formuli: sestra má milá, buoh tě pozehnay PasMuzA 27; [při setkání s Tobiášem:] pozehnay tě hospodin TobB 315 (Tob 9,9: dajž tobě požehnánie BiblPraž) benedicat; tyto knihy sberu králi, jemuž pozehnay bóh to, což poznal LékRhaz 1; jestliže je [peníze] páně Mti vydal, buď jemu to požehnáno ArchČ 21,417 (1481) — pleon. s určením způsobu: jenž [Bůh] nás pozehnal ve všelikém požehnání duchovniem v nebeských [věcech] v Jezukristu BiblOl E 1,3 benedixit nos in…benedictione; Všemohúcí pożehnat tobě [Josefovi] požehnáním nebeským BiblLit Gn 49,25 benedicet tibi benedictionibus. – Sr. oblahoslaviti

4. pf. koho (i akuz.) [před výrazem odchodu] rozloučit se, rozžehnat se (arch.) s kým (tj. pozdravnou formulí sub 3): pozehnaw jich, bral sem sě do Macedonie BiblDrážď 2 C 2,13 valefaciens; paní pozehnaw, i jide preč TristB 183a; hostí poctivě pozehnawſſi [Medea], do svých pokojóv vjide TrojK 83b; pożehnaw jich…I bral se jest z Efezu [apoštol] BiblPraž A 18,21 (pozdravil ~Drážď); tak sem JMt požehnal…Tak sem od něho vyšel z komory ArchČ 7,231 (1459); v. též otpuščenie 1 ║ jie [královny] ote mne pozehnayte TristB 51a grüezet vyřidte jí pozdrav. – Sr. opověděti sě 3, požehnati sě 2

5. relig. pf. komu [božskému], koho/čeho vzdát chválu, dobrořečit komu/čemu; v pas. být pochválen: vzem [apoštol Pavel] chléb, i pozehnal hospodinu na čest BiblDrážď A 27,35 (dieky čini ~Ol, dieky vzdával ~Praž) gratias egit Deo; Pozehnay, dušě má, hospodinu ŽaltKap 102,1 (blahaj ~Wittb, poděkuj ~Klem, chval BiblPad); Pán dal, Pán vzal…, buď jméno božie pożehnano BiblLit Job 1,21 (blahoslaveno ~Ol, pochváleno ~Praž) sit…benedictum, pod. PasKal C7b; pożehnage boha, i umřiž BiblLit Job 2,9 (v. pochváliti 1); než jedno vždy chválé: Pozehnana buď, svatá Trojice RokPostA 183b; v. též poblahati ║ pro velikú milost…, jméno velikého kám buď pozehnano CestMil 55a (nerelig.) buď velebeno