poslada, -y f.; k sladiti
lákání (lichocením n. příslibem něčeho lahodného): povoliti v diábelskú poſl̇adu [tj. pokušení] s svým smyslem OtcB 31b blandimenta; mnohú poſladu, točíš řěčí sladkú,…počě jemu mluviti a chtě jej…obrátiti t. 34b; otec a máti…hrózami i poſl̇adu mučili mě a chtiec, abych… t. 142b blanditiis. Jen v Otc
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
poslada f. lichotky
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
poslada f. = lichotky
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.