poposlechnúti, -nu, -ne / poposlúchati, -aju, -á pf.; k poslechnúti / poslúchati
koho/čeho, s větou obsah. poslechnout si (chvíli n. trochu) koho/co: když ste Písma neprozřeli, popoſluchayte někdy učených lidí ŠtítKlem 68b; pod. t. 78b; popoſlechneſſli slóv [pokrytců], svatá sú, ale skutkové…šatanovi JakZjev 175a; skryl se i popoſlechl [hospodář], kterak sobě činí [čeleď] RokLukA 446a; popoſlechnuti…u dveří, quid loquuntur RokMakMuz 194a; kdežť se ty písně světské…zpívají, tuť…s chutí popoſlechnu RokPostB 179; aby snažně popoſluchal, zda by co uslyšal PasKal M6b (naposlúchal ~MuzA, poslúchal ~Tisk) auscultaret se zaposlouchal
Nebo bylo poposlúchati ipf. (‚opakovat poslechnutí‘)?