popelec, -lcě m.; k popel
1. popel svěcený a sypaný n. mazaný na hlavy věřících na Popeleční středu: některé věci v kostele…, ješto nejsú svátosti…, ale sú…k chvále boží, jako svěcená voda, hrompnice, popelecz, jehněd ŠtítVávra 159a; Popelecz světie u puostě v první středu na to, aby lidé v pokoře, berúc jej na své hlavy,…nebujeli t. 160a; první středu [v postě] popelecz na se berúce ChelčKap 249b
2. Popeleční středa (círk. svátek, počátek předvelikonočního postu): chce kříž Lucia, popelecz, den Ducha svatého CisMnich; cineres popelecz sit purificacio hromnic KlarGlosA 2398 (De festis), pod. SlovVeleš 90b. – Sr. popelcový