pokostnicě, -ě f.; k kost
pakostnice, vleklá ochromující choroba kostí n. kloubů: jíž [nemoci] řiekají pokoſtnicie, že po kostech sě tluče a obecně slóve dna HusPostH 172b. – Sr. pakostnicě
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
pokostnicě, -ě f. dna
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
pokostnicě f. = dna
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.