podbělný¹ / podbielý adj.; k bielý
mající ne zcela bílou barvu a podřadnější kvalitu; „múka p-á“ podbělka („podběl“ f.): to plátno [„byssus“] lacinějšie, než zde plátno podbielne HusPostH 111b; aby podbělná za bělnú múku nebyla prodávána ArchČ 14,445 (1444); panes de subalba farina alias podbiele…seu de farce alias albissima farina ProkPraxD 116a. – Sr. podčrvený
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
podbělný² adj.; k podběl f.
[o chlebu] vyráběný z podbělky (z „podběli“): chléb aby pekli právě bělný po peniezi a podbělný po h<aléři> ArchKutn 238 (1432), pod. t. 239 (1437); buďto že by [chléb] podbělný za bielý (zábělý ed.), neb jinak jej neslušně dělal ArchČ 14,444 (1444)
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
podbělný adj. bělavý, bílý
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
podbělný adj. = bílý
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.