piknosý adj.; k pik a nos
[o člověku] mající deformovaný nos, zvl. tupý, ploský, tj. ploskonosý (sr. „nápiknos“): blesus šeplavý, simus pyknossy KlarGlosB 1197 (De nominibus personarum; krum-, kumpf-, flach-, tellernass DiefGlos 535); simus piknoſſi SlovVodň k 71; milují…piknoſie, jimž dobrého nic nevoní, také diábel pojme v své království ChelčArc 214b (zpodst.); má li [král] tvářnost nespuosobnú, že jest škaredý, piknoſy, ryšavý ŽídSpráv 261; bude li mieti nos veliký neb malý, piknoſy, klabonosý a roztleštěný BiblPraž Lv 21,18 (rozdutého nosu ~Lit, křivého nosu ~Pad) torto naso; non capit tales piknoſeho vel bezzubého Post Muz XIV E 23,8a. – Sr. piknosec
Též jm. osob. Piknosý m. (SvobodaExc 1374)