pepr-/pepř v. per-/p(p)eř
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
ppeř, pepřě m., nom. sg. dolož. jen peř, pozd. pepř; k lat. piper
pepř, bobulovité plody cizokrajné rostliny užívané jako koření pro svou ostře palčivou chuť: káza…peprzye jim [poslům Alexander] uzlík dáti AlxV 1083; zetřě jej [poražený sloup] jako perz, ješto jej vietr rozvane ComestC 223a (peprz ~K; sr. Dn 2,35); množstvie máku tvého hořkostí malého peprze bude přemoženo AlexPovB 246a piperis; jestiť…peprzs zelený jako jahódky vína nedospělého; ale oniť jej sušie na slunci, že tak malý a černý a tvrdý bude CestMandA 195a; Peprz žalost a protivenstvie bez užitka [značí] BřezSnářM 175b; Perz nebo peprz…jest trój: dlúhý perz a bielý perz a črný perz obecný LékVodň 278a; vezmi…peprze třeného LékRhaz 76; za mořem perz roste Hvězd 55a; každý z nich [bohatých kupců] měl…třidceti [pytlů] peprze ŽídSpráv 30; jedna žena neb dvě na stoliciech před nohami pepř nebo šafrán v malých hrstech po penízi nebo po dvú prodávajíc [na trhu] LetKřižA 132 ed.; zrno peprze AlchLull 108; pepře tlučeného dvě libře ArchČ 21,344 (1464); v. též nitr
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
pepř, peř, -ě, pepřík m. pepř
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.