med. (čeho, na čem ap.) ochromující vleklé onemocnění, zvl. projevující se bolestí kloubů n. ochrnutím (dna, revmatismus ap.); [na kostech] pakostnice: pakoſtnyczye připadla na něho [hříšníka] pro hřiech LyraMat 61b; protož město jest Kostnice, neb v ní věrných pakoſtṅice sě sebrala Budyš 46b (fig.), pod. t. 38a; inedia mdloba, pakoſtnicze MamUKD 307b (Job 28,12); dna nebo pakoſtnicze hlavnie LékFrantA 42a; paralysis, ta slóve nemoc pakoſtnicze aneb dna, a ta nemoc stává se ráda od studenosti, od hněvu a od přielišného jedenie a pitie, také od smilstva a někdy, že jest člověk raněn v žíly t. 64a; proti pakoſtniczy, buďto na ruce neb paži neb na noze LékRhaz 180; znamená [úraz] budúcí pakoſtnici aneb křeč a potom smrt LékSalM 419 paralesim; pakoſſtnycze…lomí [lidi] LékChir 197b — dobová etymologie: ta nemoc [tj. „dna“] také slóve pakoſtnicze, neb po kostech chodí a některým zlámá kosti, hřbet i hnáty ChelčPost 246b; v. též pokostnicě ║ lienteria třevnie pakoſtnycze SlovOstřS 90 střevní onemocnění (sr. sračka se krví RostlPelp 13b); tiem [mastí] pakoſtnicze pomaž LékFrantA 102b místo postižené pakostnicí