ovčicě, -ě f.; k ovcě
expr. (melior.) ovečka: domovnice z jitra přečte své owczycze AlxV 1113, pod. t. 1115, 1117; owcicy smúcenú…vlcie v svój břich pohřížichu BawEzop 2612. – Srov. ovčička 2
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
ovčicě, -ě f. ovečka
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
ovčicě f. = ovečka
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.