otázati | StčS | MSS | ŠimekSlov |

otázati, -tiežu, -tieže pf. (ipf. otazovati, tázati)

1. (koho gen. z čeho, na koho, na co, o kom, o čem, k čemu, s větou obsahovou) otázat se, zeptat se (někoho na něco n. na někoho); jen s osob. předmětem obrátit se s otázkou na někoho: Otiez otcě tvého, vzvěstuje tobě, větších tvých, i povědie tobě ŽaltWittb 212a (Dt 32,7; ~Klem, ~Pod, BiblCard, ~Ol, ~Lit, ~Pad, otěž se otce tvého ~Praž) interroga; jeho otaza [kníže Lorka] k jeho vieřě DalV 54,16 uf sin tru er en vragit; biskup ottaza Ježíšě o učedlníciech a o jeho učení EvZimn 22a (J 18,19; BiblDrážď, ~Ol, ~Pad, otázal sě EvOl, BiblPraž, tázáše ~Lit) interrogavit; hospodine, rač mi odpustiti, ač otieżi tebe BiblCard Gn 18,30 (~Ol, budu li mluviti ~Pad, ~Praž) si loquar; když toho pútníka otazaly, otpověděl poslovi a řka PasMuzA 18 requisitus; otaza [učedník] na svatého Ilariona OtcB 167b sciscitatus; otiezz všelikého dobytka, a naučíť tě BiblOl Job 12,7 (~Lit, ~Pad, ŠtítSvátA 246a, otěž se BiblPraž) interroga; otyezte sami sebe, milujete li boha AlbRájC 22a exquirite; mohl by ješče někto otazati na to slovo, ješto řečeno apoštolóm WaldhPost 65b; ať jie [Grizeldy] z některých věcí otiezi GrizM 155a von ir vernemen; otazal král o Marku, kto by byl CestMil 8b interrogavit; budeš li snad otazan o samém Otci, co jest Otec, odpověz: Buoh HusKatechV 212a si interrogatus fueris; kdy jest otazano, slušie li přisahati HusVýklB 44b je-li položena otázka; poznal jest Ježíš, že jsú ho chtěli [učedníci] otazati ChelčPost 124a v uvozovací konstrukci: Otazachu i vecechu jemu [kněží Janu Křtiteli]: Proč tedy křcíš EvSeit 139b (J 1,25: tak a pod. i ost., otázachu sě EvOl) interrogaverunt eum et dixerunt ei; inhed jeho [chudého] sám otieze [konšel] řka: Móž li co za mój trud býti HradSat 128b; proto smy otazali jich starost a tak smy pověděli: Kto je vám dal tu moc BiblOl 1 Esd 5,9 (~Lit, ~Pad, tázali sme ~Praž) interrogavimus…et ita diximus; otázal všech [pan Hynek svých poddaných] řka: Byli li jsú…ArchČ 28,12 (1439); jest dále dotčeno a legáta otázáno, jestli že by pan z Šternberka vždy přes to škoditi chtěl ArchČ 7,302 (1467); ║ tomu se Vrtoch podivi, ihned jeho túto otáskú otazal jest:…Čtver 37a hac eum…quaestione pulsavit položil mu takovou otázku; disceptabo otyezy MamUKA 20a (Jr 2,9: s syny s vašimi sě svářiti budu [Hospodin] BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, hádati sě budu ~Pad, ~Praž, VýklKruml, vaditi sě budu Pror) budu klást otázky ve sporu (srov. otazovati 1)

2. jur. koho gen. s větou obsahovou [při soudním řízení, výslechu, obřadu] položit otázku někomu, vyzvat k odpovědi n. výpovědi někoho: potom arcibiskup prostřědním a prostraným hlasem kniežete otyeze: Chceš svatú vieru …držěti…? ŘádKorA 39b interroget; potom řěčník pohnaného má otazati, jest li to úřědníkóm opoviedáno ŘádZemA 44b quaeret; pohnaný…odpověz žalobě, což mu se zdá najužitečnějí; potom otiez toho, od kohož jest pohnán, i úředníkuov, jakož obyčej jest MajCarA 100 quaerat; maršálek otázal před nimi [svědky] Hanúška, platil li jest kdy který plat… Řekl jest před nimi, že neplatil ArchČ 28,12 (1438); po mučení toho lotra sepsal [Jenec z Petrspurka], což mu sě zdálo…, i četl jim [měšťanům] to a toho lotra otázal, zná li sě k tomu ListářRožmb 3,123 (1446); mají úředníci strán otazati, chtie li na tom přestati TovačB 39a; druhé jest otázáno: …chce li ona [Anežka] to, což…bude nalezeno…, přijieti ArchČ 4,321 (1478); ║ v ta doby otazachu Beliala na položenú žalobu, a on nechtieše odpověděti BelA 162b vyzvali, aby se vyjádřil k žalobě

3. jur. koho gen. (skrzě co [mučení], přěd čím [před právem], z čeho [z práva]) vyslechnout, podrobit výslechu: skrzě násilé a muky otiezem jeho [spravedlivého], abychom zvěděli dóstojenstvie jeho BiblDrážď Sap 2,19 (~Ol, pod. ~Pad, otieżme ~Lit, obtiežme ~Praž) interrogemus; neb s jich [vyvolených] pokusil napomínaje jako otec, ale oněch jako tvrdý král otazaw, je potupil si BiblOl Sap 11,11 (otazuje ~Pad, ~Praž, tieže ~Lit) interrogans condemnasti; ktož se před súdem k svědečství postaví dřieve, než jeho rychtář otyeze z práva PrávŠvábA 129b é daz in der rihter vrage mit rehte; abyšte ráčili sami panu Lvovi psáti a dotískati toho, aby ten krčmář vzat a otázán byl ArchČ 10,16 (1479); ║ takové kusy [tj. zabití pocestného] mají otazany býti před právem Žilin 139a sol man vor gericht vregen být předmětem výslechu, vyšetřeny

4. (koho gen. o čem, z čeho, čeho s větou obsahovou) vyptat se (někoho na něco), dotazováním (někoho) zjistit něco: otiez mne, poznaj stezky mé ŽaltWittb 138,23 (~Pod, BiblDrážď, ŽaltKap, BiblOl, ~Pad, vzotěž ŽaltKlem, vztěž BiblLit, taž ~Praž) interroga me; otiezte, kto by byl…duostojný BiblDrážď Mt 10,11 (~Ol, ~Lit, ~Pad, otěžte se ~Praž) interrogate; Ukrin podlé obyčeje křesťanského Otaza Tristrama z hřiechu všelikého TristB 108a (otaza Tristrama hřiechu ~S) vrägin began vyzpovídal; pravý trpelivý nezpravuje sě nikdy, ač ho otiezi o jeho násilí a protivenství AlbRájB 13a nunquam se excusat etiam requisitus; pán hradu toho otize hlásného, dobře li jest ostříhal hradu jeho PísRoud 366; v ústniem mluvení bude moci [každý] otazati, jest li tak, čili jinak AktaBratr 1,117b

5. (koho/čeho [autority] o co, s větou obsahovou) požádat o radu, zeptat se na radu (někoho v něčem, zda… ap.), poradit se (s někým): jide [Rebeka], aby otazala hospodina BiblCard Gn 25,22 (~Ol, VýklKruml, aby sě poradila BiblPad, aby radu vzala ~Praž) ut consuleret Dominum; když vstúpi Mojžieš v stan zaslíbení, aby otazal modlitebny BiblCard Nu 7,89 (~Ol, ~Lit, VýklKruml, aby sě poradil BiblPad, ~Praž) ut consuleret oraculum; stójte, ať otieżi, co přikáže hospodin o vás BiblCard Nu 9,8 (~Ol, ~Lit, VýklKruml, ať sě poradím BiblPad, ~Praž) ut consulam; mušiť prvé otazati boha mého OtcB 130b rogavero; před súdem otież sám sebe BiblLit Sir 18,20 (~Pad, ~Praž, potěž sě ~Drážď, ~Ol) interroga te ipsum; stará rada otázána jsúci pány ArchČ 26,120 (1449); o to má pán svých 20ti [poradců] otazati PrávŠvábE 86a umbe vragen

6. čeho (na kom, koho, ot koho) požádat o něco (někoho), vyžádat si něco (na někom): na dievkách práva otaza [Vlasta] DalS 14,6 (~L, potáza ~V, ~C, vztáza ~P) vm daz recht si tummert; ti…na něm [rytíři na Porfyrovi] toho otazachu, aby jim to věděti dal, kde by sám noc byl přespal LegKat 2597; otaza [žena] vylíčenie otázanie, ješto mezi nimi [Samaritány] a Židy bylo ComestC 298a quaesivit; kamž kolivěk vejde [člověk], tuž otyezte pána domového miesta k učinění večeřě ComestC 327b quaerite; protož otazal [Nikodém] od Ježíše naučenie nevzhrzeje, ale žádaje naučenie WaldhPost 94a

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


otázati, -tiežu, -eš dok. otázat se, zeptat se
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


otázati (1. sg. otiežu, otieži; imper. otěž!) dok. = otázati se; — otázati o kom otázati se na koho
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).