1. ot čeho, čeho, čemu, k čemu, s inf. [zamýšlený skutek] (komu, koho) mluvením zabraňovat uskutečnit něco (někomu), zvl. odrazovat od něčeho (někoho); komu vymlouvat něco, zvl. zamyšleného, rozmlouvat něco: žena jinochovi úsilna byla a on vždy odmluwaſſe cizoložstvu BiblCard Gn 39,10 (tak i ost., odmluwal cizoložstva ~Praž) recusabat stuprum; jal sě jemu [synovi] velmi od toho [přijetí křesťanství] odmluwaty PasMuzA 372; jemužto nynie odmluwaſſ, k tomu sě stavu sám potiehneš PasKlemA 181a (jemužto mně odmluwaſs ~Kal) consilio, quod abiicis; od toho [vstoupení do řádu] jeho velmi odmluwaly [bratři] PasKlemA 181a (od toho jemu…odmluwali ~Tisk) quod eum ab hoc proposito…prohiberent; nemni ijeden, bychť odmluwal komu s známými <a> přívuznými býti ŠtítSvátA 82b; prodal li by komu neb chtěl prodati co, aby trhu jemu nehájili, ani zbraňovali neb odmlúvali ArchČ 2,290 (1451); syna VMti odmlúváno jest k korunování za živnosti krále Jiřieho ArchČ 4,456 (1471); ║ z pokory pána Krista ot domu svého otmluwaſſe [setník] a řka: Pane, nejsemť hoden LyraMat 55b repellebat odrazoval ho od vstupu do domu; kdyby přístojící nebyli odmlouvali, snad by jemu [poslovi král] kázal hlavu stíti BřezKron 435 nisi…intervenissent nebyli bránili, domlouvali. – Srov. otmluvovati sě

2. (čeho, čemu) odmítat, odsuzovat, prohlašovat za nesprávné, neschvalovat (něco): když všichni smluvichu sě na smrt Petrovu, Jan jediný otmluwal DialBohU 30b reclamavit; tohoť smutku [tj. pokání] neodmluwam ŠtítBes 214; má odmluwati a proti tomu [svatokupectví řeholník] státi HusSvatokup 160b; proto jemu [„písmu“ hvězdářskému kněží] odmluwagi, že jeho neumějí LékKřišť 186a; toho [návrhu] pak dlúho my sme odmlúvali ArchČ 2,255 (1449); ač i toho neodmluwam, aby ty věci byly…uvedeny v pamět lidem ChelčBisk 59a; než neodmluwam, když by tyto věci [tělesné tresty ap.] dály se po spravedlnosti ŽídSpráv 50

3. čeho, co, by…[o výroku] popírat, prohlašovat za nepravdivé něco; [obvinění, pomluvy] vyvracet; [vynucené doznání] odvolávat: svatý Briccius počě toho [osočení] jako ten, jenž nic o tom nevěděl, otmluwati PasMuzA 593 (omlúvati ~KlemA) illo…hoc negante; jehož [tvrzení o bludech] nesmějiechu odml̇uwati ti, ješto jeho [Origenových] knih potvrzováchu OtcB 105b; jakž by zlá řeč vždy zlú byla a dobrá to odmluwala RadaOtcP 512 (odmluvila ~K, ~M); hradové také, by potřebni nebyli, kto odmluwa? MajCarA 15 abnuit; to [pomluvy] vždy odmlúváme a nechcem věřiti ListářRožmb 1,83 (1426); tu [před Petrem z Chlumce] jest Srlín mnohých věcí [tj. ze svého doznání] odmlúval ListářRožmb 2,158 (1442) — jur.: poněvadž Bednářík jest sám jistec dluhuov, jakož toho neodmlúvá, že povinovat jest…na ty žaloby o dluh peněžitý odpovídati NaučBrn 37; on toho [obvinění obviněný] otmluwal PrávŠvábA 134b da wider sprach

4. (čemu, proti čemu, na čem [obvinění, újmě ap.] komu, proti komu [žalobci]) ohrazovat se, hájit se (proti něčemu, proti někomu): všicku zemi já [Hospodin] sem sebral a nebyl jest, kto by…odevřěl usta svá a ščebetal, točíš otmluwal BiblDrážď Is 10,14 (Pror, BiblLit, ceknul ~Pad, řekl ~Praž) qui…ganniret; porúhají sě jim [Petrovi a Pavlovi]…, ana jako tichá dva beránky nic neodmluwata PasMuzA 305; tak mluví statečná duše…a takť svému hubenství odmluwa PříbrZamP 149b; my žádným obyčejem…jim na tom [vymáhání dluhů věřitelům] odpírati, odmlúvati ani odboje činiti nemáme ListářPlz 1,409 (1446) — jur.: odpověd Neštěstie proti žalobníku. Teď zase Neštěstie odmluwa žalobníkovi TkadlB 1a; že jest zvodil [pohnaný] na mé dědictví…a já jsem odmlúval i odpíral přede pány a chtě to pokázati, že jest mé Půh 2,475 (1415); dá li mi [žalobce obžalovanému] v čem vinu…, chci jemu odmlúvati NaučBrn 131 (1464); proti tomu [obvinění] Vilém odmlúvaje pravil, že jest na věno nic nevzal ArchČ 9,456 (1488); pan Dobeš povinen bude a bratr jeho proti kapitule o ty svrchky odmlúvati, že jsú bratra jeho byly Půh 5,181 (1489)

5. za koho [obviněného] hájit, bránit někoho, mluvit za někoho na jeho obranu: pakliť tomu [žádosti o vrácení Heleny Priamus] odpovie, tehdyť dvě věci chvalné za nás budú odmluwati i bojovati, totiž spravedlnost…a jeho zpupnost TrojS 33b (odpoviedati ~A) pugnabunt — jur.: markrabí Jost odmlúvá za pana Lacka, proto že pro jeho potřeby nemohl k senmu přijeti Půh 1,257 (1408); jakož Zdeněk Kostka zaň [Ješka z Bozkovic] odmlúvá ListářRožmb 4,86 (1449); že jsme my [král Zikmund] před<e vším zborem> konstanským za bratra našeho…a za tu zemi věrně a statečně odmlúvali LetKřižA 70 ed.

6. (čeho, čemu, proti čemu, v čem [rozhodnutí, nařízení ap.] komu, proti komu [nařizujícímu]) řečí se protivit, slovy vyjadřovat neochotu podřídit se (něčemu, někomu); [vůči přikazujícímu] odmlouvat nikomu: aby nebyl [mnich] klevetný, a k ničemuž zlému nepřihlédajě ani odmlvwagie proti přikázaní OtcB 120b nihil diiudicans; usty pak tak sě mějte [čeleď] k hospodě, aby purně a protivně jim neodmluwali ŠtítSvátA 103b; ne, v tom [králově vůli] nechci odmluwati FlašRadaB 123; nebraniž se tomu [plnění boží vůle], ani toho odmluway SolfA 129a; aby neslušalo nižádnému z lidu…otmluwati těm věcem, kteréž sě ot něho [vládce] pravie BiblPad 1 Mach 14,44 (proti tomu řéci ~Ol, mluviti ~Lit, odpierati těm věcem ~Praž) contradicere; neslušie nemocnému odmluwati proti lékaři LékSalM 201 contradicere; zlý odmluwa, repce RokLukA 323b; ║ jenž [pyšní] všichni meškají sě jíti k večeři, z nichž každý svým skutkem zlým odmluwa, aby nešel HusPostH 117b vymlouvá se; budu li shledán…v kterém kacířství, neodmluwam...jako kacieř utrpěti HusKorA 17 nezpěčuji se. – Srov. otmluvovati

7. (čeho, proti čemu [vyslovenému], ež…, komu, proti komu [mluvčímu]) odporovat (řečí v něčem někomu), vyslovovat nesouhlas (s něčím, s někým); [ve výměně názorů] mít námitky (proti něčemu): jiežto [vaší moudrosti] nebudú sě moci protiviti ani otmluwaty všickni vaši nepřieteli BiblDrážď L 21,15 (~Praž, omlúvati ~Ol, odporně mluviti ~Lit, ~Pad) contradicere; svědčě [Pavel] židóm, že jest Jezus Kristus. A když oni odmluwachu a porúháchu sě…BiblOl A 18,6 (~Pad, pod. ~Praž) contradicentibus…eis; neodmluwamt, ež mě psem nazývᚊtítSvátA 130b; vy mně vždy všeho odmluwate, jako bych já zle mluvil SolfA 122b; bezpečnějie jest mlčeti nežli jim [zlým] odmluwati PříbrZamP 205a; neodmluway viece proti mistru Jakúbkovi KorTrak s7a; neodmlouvali sou proti tomu [listu starší obce] BřezKron 499 non contradixerunt

8. co [nic] (proti čemu, proti komu, komu) namítat, říkat, uvádět něco jako projev nesouhlasu: vidúce člověka…, jenž bieše uzdraven, nemožiechu nic odmluwati BiblOl A 4,14 (~Lit, ~Pad, nic nemohli otmluwati jim ~Praž) nihil…contradicere proti této odpovědi [Kristově P. Maria] ne mohla nic odmluwati HusSvátB 149b; nevěděl, co proti nim [švagrům] odmluwati HynRozpr 171b

9. [k předchozí žádosti, nabídce] odmítat, dávat zápornou odpověď: rač to zdieti, toť prosímy…Věhlasnost sě vzdalovati počě, otmlvwaty VítAlan 4a negabat; poče [král] Arnošta prositi…, by s ním v jeho zemi ráčil jeti…Arnošt poče odmluwati …a řka…BawArn 5361; tribue benivolle numquam recusando (odmluwagicz gl.) UK V H 28,77b (Pravidla školní); kterýžto [Saul] odmluwal a řekl: Nebuduť jiesti BiblPraž 1 Rg 28,23 renuit