otkvísti, otektvu, otektve pf.; k kvísti
[o rostlině] odkvést, skončit dobu květu: člověk…jako květ polský tak otektwe ŽaltWittb 102,15 (var. v. okvetnúti) efflorebit; dřéve než li ti [„štěpové“] odektwu, až druzí kvísti počnú CestMandA 171a; floruit in incarnacione et decidit odkwetlo [tělo Kristovo] in passione HusBetl 4,10 (v obraze); když hruškový štěp anebo jablkový otektwe ŠtěpMuz 13
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
otkvísti, otektvu, -eš dok. odkvést; vykvést, rozkvést
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
otkvísti (1. sg. otektvu) dok. = odkvísti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.