otdělati, -aju, -á pf.; k dělati
1. co (ot čeho) oddělit, odejmout (od něčeho), vyčlenit z nějakého celku: silú ruky méj já [král] sem…odyelal krajě lidské, kniežata jich zlúpil sem Pror Is 10,13 (~Lit, sem…odjal ~Drážď, ~Pad, ~Praž) abstuli; od staradávna ta zboží od jiných zboží oddělána a okršlena jsú DeskyMorOl 94 (1493); ║ z těch měst…šest bude k poběhlých pomoci otdielano BiblCard Nu 35,6 (~Ol, ~Lit, budú…otdělena ~Pad, pod. ~Praž) erunt…separata vyhrazeno. — Srov. otděliti 2
2. co [dlužný obnos], ojed. čeho komu (čím) odpracovat, oddělat, nahradit prací (s něčím): tovařiš žádný…nemá odjíti od mistra zdluže se jemu, leč jemu prvé oddělá jeho peněz ArchČ 14,461 (1451); má ještě témuž oddielati 11 gr. míš. ArchKol (1496); fuorami jemu to [dluh] oddielal ArchKol (1498)
Ad 1: za lat. auferre stč. též pobrati, vzieti; nelze vyloučit vliv slovesa otdieleti (v. t.)