ˣotbičovati, -uju, -uje pf.; k bičovati
koho ot čeho bičem odehnat z něčeho: s nimižto [bohabojnými pannami bratří] vedli život klášterský, ot své obci otbiczowachu na čas ComestC 282a (~S, od své obce obcovachu ~K) a communione sua quandoque separaverunt (odchylný překlad)
Podle B. Ryby jde o sloveso otbytovati (jinak nedolož). Spíše však jde o otběžovati