otřěčiti sě | StčS | MSS |

otřěčiti sě, -ču, -čí pf. (ipf. otřiekati sě, otřěkovati sě); k řěčiti, řěč

1. koho, čeho [chování] odřeknout se, svým výrokem se odloučit od společenství s někým n. upustit od něčeho: odšel [nálezce pokladu] i prodal všecko, což měl, totiž hřiechy své, odrzecziw se zlých činóv KarŽivA 374 (odpoviedaje se ~B, ~C) per renuntiationem malorum operum; Teofilus…odrzieczil se pána Krista BřezSvět 110b; ty přisáh na krstu Kristovi, odṙieczil si sě smilstvie, pýchy HusPostH 35a (odřekl jsi se ~TN, ~TP); Odrzieczím se diábla, pýchy i všech skutkóv jeho RokJanB 84a

2. čeho [majetku] zříci se, vzdát se něčeho: aby…toho sě ovšem otrzeczil [každý svého majetku a života] CestMandB 70b ~M, ~N, toho se…otřekl ~C, ~D)

Srov. otřéci sě

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


otřěčiti sě, -ču, -číš sě dok. (koho, čeho) zříci se, vzdát se, odmítnout koho, co
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2020, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2020, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2020, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 13 lety, 11 měsíci a 8 dny; verze dat: 1.1.15
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).