otřěčený | StčS |

otřěčený adj.; k otřěčiti sě

odloučený, oddělený od společnosti (n. odmítnutý ?): země, pohlť tyto muže otrzieczene [tj. farizeje] ComestC 310b (~K, ~S) abdicatos (kalk). – Srov. otřěčiti sě 1, otřéci sě 1

O farizejské „odloučenosti od zástupu“ v. Novotný, Bibl. slov. 1,169

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2020, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2020, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2020, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 13 lety, 11 měsíci a 8 dny; verze dat: 1.1.15
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).