oslepnúti, -nu, -ne pf. (ipf. oslepovati); k oslepěti, slepý
[o člověku] oslepnout, stát se slepým, ztratit zrak: jedni jsú oſlepli, druzí ohlechli CestMandC 132b (oslnuli ~A); vidíte li [hříšníci] tu Ježíše korunovaného čili jste oſlepli RokPostB 437 (jest vás čert oslepil ~K). – Srov. oslepěti, oslnúti 1
O vývojovém a významovém vztahu k staršímu oslepěti a oslnúti v. I. Němec, LF 80, 1957, 259n. a TLP 4, 1971, 212n.