optýr, -a m.; k oprnúti sě, oprný (?)
pán, zvl. vyznačující se vojenskou způsobilostí (?): centurio stotýr, ciliarcha tisan, herus optir KlarGlosA 981 (De hominibus secularibus; optir ~B)
Za lat. herus stč. též pán. – Zakončení -týr snad vlivem předchozího stotýr centurio