oplatný adj.; k oplatiti, oplata
1. [o poddaném] poplatný, povinný poplatkem vůči někomu: oplathny náš člověk Masopust z Držova ArchPís 338 (1486). – Srov. oplatiti 1
2. [o daru] jsoucí odplatou, takový, kterým se odplácí, odměňuje: tomu, jenž tebe co prosí, zisk, oplatny dar přinosi! KatoM 68b (odplatu ~Vít) gratis concede (volný překlad). – Srov. oplata 2, oplatiti 2