oháněčka, -y f.; k oháněti (sě), oháňka
pomůcka k odhánění hmyzu n. k ovívání se, vějíř: flambula dmýchačka, flabellum dic ohanieczka KlarGlosA 2014 (De utensilibus; ohánka ~B); za ohanyeczku, košíky a ošitky, jenž sú dárkové mnichovi, duchovnie a stálé neb trajície dary přijměte ProlBiblL 152a (2 ad Job: ~K) pro flabello. – Srov. oháňka
Flabellum bylo „vějadlo, jímž diakon při mši od kalicha a svěceného chleba odháněl mouchy a jiný hmyz“ (OSN 9,280). Na základě tohoto nástroje vznikla „oháňka“ – vějíř středověkých paní (ZíbrtKroj 2,49)