ohýralec | StčS | MSS |

ohýralec, -lcě m.; k ohýralý

otrlý, ke zlu otupělý člověk: kak je ohyralecz sám proti sobe zatvrzen:…tvrdne jako roh mysl nemúdrá…, když sobě již tak pustí uzdu, chtiec povoliti sobě ve všem bez bázni božie ŠtítMuz 77a (~Jez)

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


ohýralec, -lcě m. zpustlík; zatvrzelý hříšník
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety, 2 měsíci a 21 dny; verze dat: 1.1.22
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).