ˣobědník, -a m.; k oběd, obědní
kdo společně s někým jí, stolovník (kniž.): povědě jim [učedníkům] Jesus; Poďte, obyednyczy EvRajhr 117a (J 21,12; obědujte ~Víd a ost.) prandete (odchylný překlad). – Srov. oběd 1
Srov. stsl. obědьnikъ ‚hodovník‘ Slov. stsl . s. v.