obvěnovánie, -ie n.; k obvěnovati
jur. [ze strany manžela] přidání vlastní částky k manželčině věnu převyšující je v stanoveném poměru: ta dva tisíce zlatých rýnských k věnu připsati, však bez obvěnovánie (m. obvěnovánie) ArchČ 10,390 (1493). – Srov. obvěnovati 3