obnášěti | StčS | MSS |

obnášěti, -ěju, -ie ipf. (pf. obnésti)

1. koho/co obnášet, nosit kolem: aby nebyl nalezen v tobě, ješto by obnaſſiel syna anebo dceru, vodě skrze oheň HusSvátA 498a (srov. Dt 18,10 qui lustret) nosil kolem ohně; circumfero obnaſſiem SlovVeleš 90a; jakžto na všaký den svátost božieho těla při svých kosteléch obnaſſeli SilvKron 45b circumvectabant; v. též var. obnášěti sě. Srov. obnositi

2. v pas. čím [větrem] být unášen sem a tam; dolož. v obraze: kteříž [hříšníci] se vyzdvihují vzhuoru jako oblakové, …obnaſſegij se větrem marné chvály, nenávisti, lakomstvie JakZjev 119a; circumferamur a obnaſſieni byli bychom aut kláceni jsúce VýklKruml 303a (E 4,14: vókol točiece sě všelikým větrem nauky v nepravosti lidské BiblOl, ~Lit, ~Pad, abychom sebú netočili ~Praž)

3. ♦ obnášěti na svém těle co [tíživého] snášet, zakoušet: kteréž [nesnáze] sú obnaſieli na svém těle, aby kříž Kristóv a jeho život trpělivý vždy svietil se na jich životě PříbrZamM 119b (~P, ~A); že vdycky my smrt pána Krista na svém těle obnaſſieme PříbrZamM 193b (~P, ~B)

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


obnášěti, -ěju, -ieš ned. obnášet, nosit kolem; snášet, zakoušet; obnášětivznášet se; (hříšníci) obnášejí se větrem marné chvály jsou unášeni
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety a 25 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).