1. (čeho [tvrdého]) změkčení, učinění měkčím: aby skrze ujímanie zdravé lbi a obmiekczenie porušené [olejem]…mohla leb porušená skrze lékaře vyňata býti LékSalM 426 mollificationem; s obmiekczenim a posílením…pracuj, aby odjal leb porušenú LékSalM 429 cum mollificativo; navrať se k obmiekczeni šípu i miesta a na rozšířenie rány LékSalM 461 ad mollificationem loci

2. med. (čeho [chorobné tkáně]) změkčení, zvláčnění, zvl. urychlením zánětu: flastr ku obmiekczeni LékSalM 227 ad resolvendum; spomáhať [lék] nežitům nesnadného obmiekcżenij LékSalP 372b; maž hlavu mýdlem nebo máslem…pro obmiekczenie LékRhaz 33

3. med. čeho [kosti] rozdrcení (?): o vyvinutí a obmekczeni a rozdělení všech úduov, na nichžto nedostatci mohú býti LékSalM 681 de…mollificatione; v nahnutí těchto kostí neb zmoždění neb obmiekczeny LékSalM 712. – Srov. obměkčiti 1

4. (čeho [břišních útrob]) uvolnění, vyprázdnění; [nežádoucí] průjem: obmiekczenie břicha tvrdie [kdoule] a žaludka LékVodň 269a; laxacio obmiekczienie, zproštěnie SlovOstřS 88; stolici mieti, vodu vypustiti, a to slóve obmiekczenie LékMuz 133a; dobře se hodie [raci] pro obmiekczenie životu Hvězd 25b; měj obmiekczeni a počištění břicha LékJádroD 214; pomáhá [lektvar] proti vlhkostem žaludkovým, obměkčenj Apat 6b. – Srov. obměkčovánie

5. čeho [zatvrzelého srdce], koho obměkčení, oblomení, naklonění k povolnosti n. poddajnosti: když sě rozpomínáš na božie krve prolitie za člověčieho srdce Obmyekczenye AlbRájA 98a (~B, ~K); ║ rozplutie dušě jest kakés obmyekczenye od jejie tvrdosti ŠtítVyš 101b emollitio odvrácení od její tvrdosti; víno toho kmenu přijme moc obmiekczenie,…činí [rostlina s uklidňujícím účinkem] víno k obmiekczeni člověka LékVodň 269b uklidnění

6. čeho ochabnutí, zmalátnění: těm, jenž boha opúštějí, mnoho zlého přichodí. Najprvé opuštěnie dušě, opuštěnie kázni, obmiekċeṅie strážě smyslóv JakKal 96b ztráta bdělosti při střežení smyslů. – Srov. obměkčiti sě 4