obinutie | StčS |

obinutie, -ie n.; k obinúti

1. (čeho) ovinutí, obalení, zabalení: Higal…povýšenie obinutie VýklHebrL 205a (~K) involutio; Gala…obynutie VýklHebrL 201b (~K) involutio; Nerger světlice obinutá nebo světličné obinutie VýklHebrL 216b (~K) involutio; těla Kristova v čisté bielé rúcho obinutie PříbrZamP 297a (~M, ~B) zahalení; ║ učini mu [psíku] z čistého pláště obinuti TristB 156a (čechel ~S) zábal, oděv

2. ovinutí, obtočení, omotání: obiň tu jehlu s předu i s zadu mnohým obinutim pevné dratvice LékSalM 380 volutionibus; nití spojuje vazadlo s obinutim jeho LékSalM 640 in revolutionibus (konkretizace)

Srov. obvinutie

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety a 25 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).