obecnicě | StčS | MSS | ŠimekSlov |

obecnicě, f.; k obecný

1. pokladna organizované pospolitosti; v bibl. textu chrámová pokladnice (v Jeruzalémě); v nebibl. textech státní pokladna: opatřiv ty bohaté, kteřížto metáchu dary své v obeċnyċi BiblJ L 21,1 (v obecnú škříni ~Drážď, ~Ol, v pokladnici ~Lit, ~Pad, pod. ~Praž) in gazophylacium; když obecznicze bohata bieše, zvláštně chudi biechu [Římané] GuallCtnostK 167 aerarium; bona,…que fisco vel dominio alicuius applicantur věci…k obeczniczy odsúzené VodňLact X8a. – Srov. obecný I/5

2. občina, obecní pastvina: všecky domy, vorná pole i nevorná, lúky, chrastiny a obecnice k předřečenýmu městu a vsi od starodávna příležející CJM 2,1057 communitates (po 1406). – Srov. obcě 11

3. veřejná ubytovna pro pocestné, obecní dům n. hostinec poskytující noclehy: vloži jej [Maria synka] v jesličky, nebo nemějieše miesta v obecznyczy EvKlem 44a (L 2,7: BiblLit, ~Pad, v obecznyczi nebo v hostinnici ~Ol, v hostinici EvZimn, ~Ol, BiblDrážď, ~Praž, jinde…ve vší obci EvPraž, mezi všěmi ~Seit, ~Beneš) in diversorio; neb mu [Ježíšovi] nebylo miesto v obecznici, to jest v obecném domku, v kterémž sú ti byli, kteří sú jinde hospody nemohli mieti HusPostH 13a; hospody sta sobě zvláštnie nehledala [Josef a Maria], ale šla sta do obecznyċe KancJist 116; an [Ježíš] v uobeczniczy místa nemá RokPostB 281; diversorium…, id est hospicium, Wobecznicze, hostinice VodňLact G5a; ║ v obecném pokoji, ješto byl mezi dvěma domoma a měl střěchu nad sebú, a to slulo obecznyce ComestC 280a diversorium obecně přístupné přístřeší

4. místnost pro společné ubytování duchovních osob, zvl. ubytovna řeholníků v klášteře, popř. kůrových zpěváků poblíž kostela: každého, když do kláštera přijmú,… uvedúce jej do obecnicye mezi bratří, i svlekú s ňeho jeho vše rúšce OtcB 115b in conventu fratrum in medium; v kostele sú je bili, rvali, políčkovali, a uvedúce je do obecznicze žákovské, tu sú je mrskali HusPostH 58b; uvésti je [hosty] do obecznicze kláštera OtcMuz 18a xenodochia monasterii; žáci také kuorní, kteříž na hradě [Pražském] bydleli v uobecnici LetVrat 8; ║ cenobium (cenodium rkp) Obecznice SlovVeleš 90a klášter (srov. obecně f.)

5. bibl. bohoslužebné shromaždiště židů sloužící také jako škola, synagoga: učedlník bieše [Josef] Ježíšóv, avšak tajný, aby nebyl vyhnán z školy neb obecznycze židovské LyraMat 178a de synagoga; stolicě v školách (v obecznycziech marg.), kdežto scháziechu sě lidé k slyšení slova božieho LyraMat 147b in synagogis. Též jinde v LyraMat

6. jm. míst.: Obecznicz AktaKons 7,231 (1394); ves Obycinice ArchČ 1,509 (1454)

Ad 1: za lat. gazophylacium stč. též chovatedlnicě peněžná (VýklKruml 184a), schrána pokladná (t. 82a), škříně pokladóv (MamUKA 24a); za fiscus též komora. – Ad 3: za lat. diversorium stč. též hospoda pocěstných (VýklKruml 158b). – Srov. též NŘ 4, 1920, 218; zde předpokládaný význam ‚obecný pojem (obecná idea)‘ nedoložen

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


obecnicě, f. pokladna (společná); občina (v. obcizna); ubytovna pro pocestné, hostinec; místnost pro společné ubytování: obecnicě žákovská; bohoslužebné shromaždiště židů, synagóga
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


obecnicě f. = obecní dům, hostinská místnost, hostinec; — obecnicě žákovská = jídelna žákovská (studentská), refektář
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).