oběsiti | StčS | MSS |

oběsiti, -šu, -sí pf. (ipf. oběšovati); k věsiti

1. koho/co (na čem [čnícím]) za co [za vlasy]) pověsit, zavěsit, přivázat a nechat viset: farao zbaví tě [pekaře] hlavy tvé a obieſi na kříži BiblCard Gn 40,19 (~Ol, ~Pad, wobieſyt tě na šibenici ~Praž) suspendet te; kázal ju [sv. Eufemii] ciesařóv starosta za vlasy obieſity PasMuzA 490 per capillos…suspendit; když pak biechu obieſſeny [dva nevinně odsouzení], inhed slavný Jeronymus s nimi byl, jenž svýma rukama nohy jich divně držal až právě do určených dnóv JeronM 58a suspensis itaque illis; kázav jim rucě a nohy sřězati a na trnu obieſiti ComestC 155a (obvěsiti ~K; 2 Rg 4,12) suspenderunt eos; obieſychu hlavu Olofernovu na zdi BiblOl Jdt 14,7 (zavěsichu ~Card, ~Lit, pověsili sú ~Pad, vyvěsili sú ~Praž) suspenderunt; svatú Julianu za vlasy a za vrkoč na padlo obieſiti a obnažiti a… mrskati OpatMuz 32a; ten Zaul visel 7 let, neb byl za hák oběšen LetVrat 5 (na hák pověšen ~KřižA); ║ provázi hřiešných obieſili sú mě BiblKunšt Ps 118,61 (opletli jsú mě ŽaltWittb, ~Pod, BiblPad, ~Praž, pod. ŽaltKap, obpletli sú mě BiblMikSZ, objeli sú mě ŽaltKlem, BiblLit, obinuli sú se okolo mne KarŽivA 382, jsú mě obtočili ~B, ~C) funes…circumplexi sunt me zadrhly se okolo mne; o němžto [Absolónovi] čtem, že překrásný byl na dřěvu obieſſen ZrcSpasK 58 zůstal viset

2. koho oběsit, pověsit, usmrtit pověšením do škrticí smyčky: svú sě rukú musíš obyeſyty neb svým mečem sám sě proklati DalC 21,52 du must dich hahin mit diner hant; obieṡ je [knížata] proti slunci na šibeniciech BiblCard Nu 25,4 (~Ol, ~Lit, zvěš ~Pad, ~Praž) suspende eos; když… obieſſen bude na šibenici BiblCard Dt 21,22 (~Ol, ~Lit, pod. ~Pad, pověsili hy jej ~Praž) appensus fuerit; Obieſſte chlapa na hřědě, ať mu provaz hrdlo (hrrdlo rkp) stáhne DesHrad 108; Nero káza jemu [Senekovi] voliti, na kterém dřěvě chce obieſſen býti PasMuzA 310; aby sě sám obieſyl [Jidáš] ComestC 333b; proto káži vy [královna rytíře] oba obieſiti TristB 52a ir müezet beide hangen; aby vezmúce dřěvo jeho vlastnie na něm jej [provinilce] obieſyli BiblOl 2 Esd 6,32 (~Card, ~Lit, pod. ~Pad, ať jsú zvěšeni ~Praž) suspendantur; by všeliké zlodějě obyeſyl [rychtář] AlbRájA 14a dal oběsit; jakožto by komu bylo již obyeſenu býti a již byl jemu provaz na šíji AlbRájA 71a si aliquis suspendendus; funestare obieſity MamUKA 23a; kto by obieſſyl neb jinak mučil neb trápil lidi HusVýklM 216b qui suspenderet; šibenici, na niežto chtěl [Aman] obieſiti Mardochea JakBetl 89a; člověka…bez viny oběsili ListářRožmb 3,120 (1446); žádný člověk pro krádež… nemá života zbaven býti, a tak ani obieſſen býti ChelčArc 303a; affurcare (emend. Ryba; affunerare rkp) obieſyti SlovKlem 7a; zloděje mají obyeſyti PrávŠvábA 101b henken ♦ oběsitioběsit se, spáchat sebevraždu oběšením: osidlem sě obieſſi BiblDrážď Mt 27,5 (~Ol, ~Lit, pod. EvOl, BiblPad, ~Praž) se suspendit; obieſil se i pohřeben jest BiblCard 2 Rg 17,23 (~Ol, ~Lit, ~Praž, oběšením umřel jest ~Pad) suspendio interiit; dřěvo (-uo rkp)…, na němžto má prvnie žena obieſila sě GestaB 14a se suspendit; když mu [knězi] se co protivného stane, bude se chtíti obėſyti AktaBratr 1,346a; obėſ se, oddechneš, ožeň se, odpočineš BechNeub 83b

3. koho (na čem [na kříži]) ukřižovat, popravit přibitím n. pověšením (na kříž): kteréhožto [Ježíše] zabili obyeſywſſye na dřěvě EvOl 136b (A 10,39: tak i ost.) suspendentes in ligno; bylo li by tú smrtí křesťanu sníti, jako ji zlodějóm činie, ano i Kristus obieſſen s lotry ŠtítBes 215; jehož [Ježíše] ste vy zamordovali, obieſſywſſe ho na dřevě BelB 124a suspendentes in ligno; pán nebeský, viděv svého nevěrného a zlého sluhu, an již stojí pod šibenicí věčného ohně oběšenie, s nebe sstúpiv, i dal sě za něho obieſiti a prvé umučiti HusVýklB 30b; dobrovolně na křížiť obyeſyty se jest dopustil [Ježíš] KancJist 158; Pavlovi hlavu sroubili, Petra na kříži obieſyli RokPostA 166b; pro nás…jsa [Kristus] na kříži obėſſen mezi lotry umřel AktaBratr 1,6b

Ad 2: k objektové povaze spojení typu sám sě oběsiti v. B. Havránek, Genera verbi I,120. – Ad 3: ukřižování se vyjadřovalo týmž slovesem jako oběšení (2) na důkaz stejné potupnosti trestu, srov. i ztotožňování kříže s šibenicí, např. bez všie viny jest… na šibenici obieſſen [Kristus] HradMar 51b. – Srov. ukřižovati

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


oběsiti, -šu, -síš dok. (koho za co) pověsit, zavěsit: kázal je za vlasy oběsiti oběsit; ukřižovat: (Ježíše) zabili oběsivše na dřěvě; — oběsitizůstat viset, uváznout: Absolon sě byl oběsil za vlasy
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety a 25 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).