1. [o člověku] němý, postižený trvalou neschopností mluvit: Fesga tesánie nebo přeřezánie nebo úst nyemich nebo úst mnohých VýklHebrL 200b oris muti; ktož sě stvoření milostí poddá, nerozsúdí stvořenie právě; tomu bude stvořenie jako nyemo, ač i volá a ukazuje stvořitele ŠtítSvátA 3b muta est; ta panna [tj. socha Spravedlnosti] prostá stojí…očima jsúc slepa a rukú nemajíc a k tomu niema TkadlA 38a; každý, ktož jest hluch od přirozenie, ten také jest niem. Ale ne každý niemý jest hluchý BurleyMudrC 191b; když svatý Agapitus vložil jednomu nyememu a krhlavému tělo božie v usta, hned jazyk niemy rozvázán jest k mluvení HilPřijA 98 mutum…muta; bylť sem niemym, ale ne přirozeně, ale u veliké nemoci leže, byla mi řeč odjata HynRozpr 119a ein stumme; že má [Jan Mitrovský] smlouvu od nadepsaných němých bratří ArchČ 10, 559 (1500) — zpodst. (o osobě): ale jáz jako hluchý neslyšiech a jako niemy neotvořiv úst svých ŽaltWittb 37,14 (tak i ost.) mutus; i přijidu k ňemu [k Ježíšovi] mnozí zástupi, jmajíce <s> sobú nyeme, belhavé, slepé, mdlé a jiných mnoho BiblDrážď Mt 15,30 (tak i ost.) mutos; za tohoto nyemeho…hospodinu sě pomodliv [sv. Apolinář], jemu mluvenie navrátil PasMuzA 344 super mutum; odevře sě jazyk nyemych Pror Is 35,6 (tak i ost.) mutorum; otevři svá usta [synu] k nyememu BiblOl Pr 31,8 (pod. ~Pad, tomu, jenž neumie mluviti ~Praž) muto; řekl by někto…, že by niemy, drže blud kacieřský…, nebyl kacieřem HusSvatokup 109a; hosté i všecka čeled…počechu se svému niememu diviti, kterak by již slyšal i mluvil PasKal B20a (němici ~MuzA, němci ~Klem, ~Tisk); nalezli vuobec za právo páni o ňemem ZřízVlad g7a de muto homine; o nyemem, ješto nemóž otpoviedati ani mluviti PrávŠvábA 137a von stummen ♦ němý a hluchý, němý i hluchý, hluchý a němý, hluchý i němý hluchoněmý: i přivedechu jemu hluchého i nyemeho EvVíd 31b (Mc 7,32: BiblLit, nyemeho a hluchého EvSeit, hluchého a nyemeho ~Ol, ~Beneš, BiblPad, ~Praž, nyemeho i hluchého ~Drážď, ~Ol) surdum et mutum; vrátný hluchý bieše i nyemy PasMuzA 123 surdus et mutus; jenžto [člověk] dřieve hluch i niem bieše OtcB 141a mutus; jedna chudá žénka mějíše děťátko hluché i nieme a již holemé ŠtítAlžb 487b

2. němý, oněmělý, zbavený hlasu; [o člověku] neschopný slova: nyemy buďte rtové lstiví ŽaltWittb 30,19 (~Kap, ~Pod, BiblOl, ~Lit, ~Pad, pod. ŽaltKlem, oněmějtež BiblPraž) muta; všickni [ti lidé jsou] psi nyemi, nemohúcí ščekati BiblDrážď Is 56,10 (Pror, BiblOl a ost.) canes muti; hluch již i nyem [umírající bohatec] HradBohat 146b; snad proto [zbohatlíci] náhlou smrtí a ṅemy, bez spovědi a bez přijímaní těla a krve boží umírají HusKorB 75b; studem sem niem a neviem, co činiti HynMilov 57b; jako beránek před tiem, ktož jej střiže, bývá niem učiněn a bez hlasu BiblPraž A 8,32 (oněměl bez hlasu ~Ol, ~Lit, ~Pad, mlčí ~Drážď) sine voce; že jest přijel po smrti bratra mého do domu mého k sestře své, ana něma leží Půh 6,139 (1481); ║ a jakž sě ona napi nelestně, tak sě jim zdáše oběma, jako by byla na smysle nyema TristS 180a sie vorlorin alle ire sinne bez smyslů, smyslů zbavena; muta niema SlovKlem 1a neznělá (srov. němka)

3. k čemu, ot čeho, s inf. [promluvit] neschopný, nezpůsobilý k něčemu: nyemit jsú [žáci] k mé [boží] chvále a hovorni sú, aby sami sě chválili ŠtítBrigP 52a (~F) mutus; ač nepřekáží mluviti jemu příliš mnoho marných a škodlivých věcí, ale vnitř jest niem od chválení boha ChelčPost 87b; po každým spievaní ‚Svatýʻ má býti dlúhé mlčenie na oznámenie, že sme niemi vymluviti svatost jeho [boží] ŽídSpráv 164 neschopní vyjádřit

4. relig. [o hříšníku] němý, neumějící mluvit náležitě (tj. svými skutky), nevelebící Boha: běda těm, ješto mlčie o tobě, neb mluviti umějíce nyemy sú AlbRájA 68a loquaces muti sunt; řkúce: Kto je vie, kterak tam na onom světě bude! Tiť sú nemúdří a nyemy a hlúpí i hluší WaldhPost 126a; a že hluch jest [hříšník] dotud, dokud jest v hřieše smrtedlném; protož dotud jest i niem…, že ho [Boha] nechválí HusPostH 148a; a muožť to diábel učiniti i duchovně a čichy člověku odjíti, aby sluchu, ani řeči, ani očí, ani rukou, ani jiných úduov nepožíval k chvále boží… Protož takový hluch i niem bude, mnoho mluvě usty ChelčPost 215a; neb kdež jest duch svatý v kterém člověku, tenť není niemy RokPostB 423; žádného polepšení není v tomto lidu hluchém a niemem RokPostB 426

5. němý, mlčící, nechtějící n. nemohoucí mluvit: shřěšil sem, že sem nyem byl proti hřiechu AlbRájA 95a; ale pohřiechu mnozí kazateli zmlkli sú a nyemy, nemohúce ani smějíce volati WaldhPost 117a; v stienu v dobrém chvalitele pro niemu závist nenalezl (nenalezli rkp) Čtver 100b muta zbavující slov; a zdá mi sě, že lidé, kteříž těmi [sodomskými] hřiechy sě prznie, mají často diábla v sobě, jenž je ṅiemy činí, aby sě těch hřiechóv nezpoviedali HusVýklB 80a; neb jest psáno: svatějie jest býti niemym než praviti to, čemuž žádný nerozumie AlbnCtnostA 5b; ║ ktož se o veliké pravdy pokusil nebo někde veliká kacieřstva a skrytá ohlásil a tajné a mlčedlivé a nieme Vehemota nešlechetnosti oznámil a zjevil PříbrZamM 51b navenek se neprojevující; ale poněvadž bez jeho orodovánie modlitby lidské umlkly by anebo ňemy byly by od sluchu božího ChelčSíť 228b nedocházely by k božímu sluchu ♦ němý hřiech sodomie, pohlavní zvrácenost, nepřirozené ukájení pohlavního pudu (zvl. se zvířaty): kto by spal s samcem chlípú ženskú, oba jsta učinila niemy hřiech BiblCard Lv 20,13 (~Ol, ~Lit, stydký hřiech ~Pad, hanebnost ~Praž) nefas; to sú smilníci, cizoložníci a ti, ješto nyeme hřiechy plodie GalUKA 18b; pakli by kto sám svú duši zšeředil nyemym hřiechem, ó kaká j to nepravost ŠtítKlem 101b; proč pak slovu niemi hřieši? Věziž, žeť slovu v Písmě sodomští, gomorští, adamští, gerarští, segorští a gabaamští od těch měst, v nichž tací hřiešníci sú byli, ale však ode dvú městú, od Sodomy a Gomorry mají jméno…Ale Čechové nazývají je ṅieme hřiechy, ne proto, aby jako němici o nich nemluvili…A dali sú jméno těm hřiechóm vedlé výkladu toho slova Sodoma, jenž sě vykládá mlčície neb němá HusVýklB 80a; žaloval na ně [Josef na bratry] z nyemeho hřiechu před otcem svým JakBetl 93b; nefas…, non fas vel illcitum niemy hřiech VýklKruml 97b (Job 31,11: neslýchaný hřiech a nepravost převeliká BiblOl, hřiech jest těžký a nepravost najvětšie ~Praž, to jest neslušné a nepravost převeliká ~Card, ~Lit, ~Pad); jich [lidí] zlosti, jich nešlechetnosti, cizoložstva, smilstva, niemi sodomští hřiechové RokPostA 104b ♦ němý hřiešník sodomita, sodomář: že jest [papež] kacéř, mordéř a nyemy hřiešník, jakož sú naň ty hřiechy vynesli HusKorH 121a

6. [nikoli o člověku] němý, nenadaný lidskou schopností mluvit; [o zvířatech] nerozumný; „němá tvář“ zvíře: Nyema tvář [tj. soumaři] stojie vzdyšúce AlxM 84; když jste pohané byli, k modlám nyemym, jakž ste vedeni byli, šli ste EvOl 160a (1 C 12,2: tak i ost.) ad simulacra muta; poddané nyeme zvieřě lidským hlasem mluvilo BiblDrážď 2 P 2,16 (tak i ost.) mutum animal; modléchu sě nyemym haduom i neužitečným zvieřatuom BiblDrážď Sap 11,16 (tak i ost.) mutos; a netoliko o lidech jest pověděti dosti, ale i nieme i hluché tváři OtcB 161a bruta animalia; ano niema tvář Jezukrista chválí OtcB 149b bestiae; zdá mi se, že i nieme stvořenie pykáše této těžké příhody…: psík…jako by byl smrtedlné uťat TristB 192a; nebo všeliké tváři nyeme [tj. nebe, moře, země], že jest jich stvořitel přišel, to jsú svědčily…A všakž toho, ješto jehožto všeliké nyeme stvořenie jako pravého boha (buo- ed.) jest poznalo, ještě nevěrných židóv srdce sú nepoznala MatHom 21 omnia quippe elementa…omnia insensibilia elementa; protož nyema tvář nejmá dobrovolenstvie, to jest proto, že nejmá rozumu AlbRájA 75a; tercium signum [hominum bellicosorum] sine voce et sermone, nyeme, sicud věcht slámy PostGlosMuz 64a tiché; a klaněli sě [lidé] mrtvým, nyemym, hluchým modlám ŠtítBarlB 28; dal mi [Bůh] vtipnost dómyslu rozumného mimo zvěř hlúpú, mimo tvář nyemu ŠtítBarlB 88 prae omnibus animalibus; niema zvieřata TrojA 41a animalia irrationabilia; mutis animas dampnare metallis Nyemymy mosazi, jenž jsú modly GlosSed 8b; lidé rozličně hřešie s každú věcí niemu skrze libost tělesnú a neřádnú PříbrZamM 71a; brutus hlúpý, nyemy SlovOstřS 67; psi, hovada niema ChelčPost 168b; že jsú [špatní kněží] slepci, psi niemí KorMan 61a; a tak na hovada nerozumná a ṅemá učinil [Ježíš] bič AktaBratr 1,307a

7. [o ďáblu, běsu ap.] němotu způsobující: jedna žena, jenž mějieše duch nyemy let desět a osm a k tomu bieše nakloněna, že ovšem nemožieše nahoru hleděti EvRajhr 123a (L 13,11: duch nemocný ~Víd, BiblDrážď, ~Ol, ducha nemoci EvOl, BiblPad, duch nemocnosti EvBeneš, ducha nečistého a nemoci BiblLit, nemoc od ducha ~Praž) spiritum infirmitatis; chtieše [Ježíš] vyhnati běsa, a ten bieše nyemy. A kdy vyhna běs, mluvieše němic EvSeit 142b (L 11,14: tak a pod. i ost.) daemonium, et illud erat mutum; mistře, přinesl jsem syna mého k tobě, majíce ducha nyemeho, kterýž kdežkolvěk jeho popadne, mučí jej EvOl 303b (Mc 9,16; tak a pod. i ost.) spiritum mutum; o diasu nemem ComestC 295b de…daemoniaco muto; a slóveť diábel nyemy, ne by sám něm byl, ale němého člověka učinil LyraMat 66a mutus; aj, slyšíš teď, člověče, že diábel, duch ṅiemy, jako jest lenost, diábelstvie tajné…tepe člověkem, že pění HusVýklB 55a; toto diábelstvie neb diábel slul jest niemy proto, že byl jest oněmil člověka, jehož jest trápil HusPostH 48a; jedno že jsme oněměli, neděkujem milému bohu z jeho dobrodiní. Nebo máme ducha niemeho RokPostB 423