náušek, -ška/-šku m.; k ucho
náušnice, ozdoba zavěšovaná na ušní lalůček: přinesechu modly a nauſſki a okrasu modlovú ComestC 40b inaures; anulus est prsten, sed inauris naussek KlarBohF 575 (De vestibus; nausyek ~E, nasyecz ~O omylem m. naussek n. nausyecz?); Nauſſek zlatý a perla světlá BiblOl Pr 25,12 (var. v. náušnicě) inauris aurea; dal sem nauſſky na uši tvé Hugo 194 (v obraze); inaures navazadla, navſky Slov UK VIII C 26, 220b; navssky aureas et argenteas ad ignem proiciunt HusBetl 3,145; otejme Pán okrasu obuvi…a navẛky BiblPad Is 3,20 (var. v. náušnicě) inaures; vyňal muž navſſky zlaté BiblPraž Gn 24,22 (var. v. náušnice) inaures. – Srov. náušnicě, náušník
Za lat. inauris stč. též ušnicě, záušek, ušní kotúč (SlovOstřS 84)
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
náušek, -ška, -šku, masc., náušnice, Ohrenring: damnando navſſky aureas et argenteas HusKázD. 112b; nauſſek zlatý inauris Ol. Přísl. 25, 12; dal sem nauſſky na uši tvé Hug. 194; navſſek zlatý t. 232; navſſkow Comest. 121a; navſſky zlaté Pražsk. Gen. 24, 22; dal sem navſſek na ústa tvá t. Ezech. 16, 12; navſſky inaures MamB. 9a, MamE 319b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
náušek, -ška, -šku, náušník m. náušnice
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
náušek m. = náušnice
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.