následovač, -ě m.; k následovati
čí, čeho následovník, stoupenec, napodobitel: Lukáš, lékař antiochský…, psal jest čtenie, naſſledowacz Pavlóv a tovařiš putovánie jeho ProlBiblK 32a (~L); křiví apoštolé…jednotu roztrhujíce cierkevnú, aby vlastnieho svého jména učinili naſſledouačie ProlBiblK 30a (~L) přívržence. – Srov. následovník 3
V prvním dokladu může jít o význam konkrétnější ‚průvodce, společník‘ (2 T 4,11), srov. následovník 1