následný adj.; k následovati, následiti
1. (komu) následovatelný, napodobitelný n. následování hodný (pro někoho): jsa [František] sám posel pravého pokoje a podlé naſledneho podobenství předběhčí, totiž svatého Jana, poslán od boha Frant 1b secundum imitatoriam…similitudinem; tohoto posla božího, anděla Kristu milého, nám naſledneho, světu divného sluhu božieho Františka býti nepochybnú věrú seznávámy Frant 2a imitabilem nobis
2. gram. napodobující přírodní zvuk, zvukomalebný, onomatopoický: diminutiva [forma] sit pomenšovaná, dicas desiderativa žádostná, fore dic imitativaque nasledna KlarVokF 90 (De grammatica)
Ad 2: srov. Fr. Jílek, Klaretovo čes. názvosloví mluvn., VKČSN 1950, č. 4, str. 36