následniti, -ňu, -ní ipf.; k následný
čeho následovat, napodobovat něco, řídit se něčím: po tomť [Pavlovi] slušie nám všem jíti, jeho skutkóv náſledṅiti Budyš 81b (v rýmu). – Srov. následovati 3
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
následniti, -ňu, -níš ned. (čeho) následovat, napodobovat něco, řídit se něčím
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.