|
|
|
nápadní, nápadný adj.; k nápad 1. [o něčem pociťovaném] naléhavý, tísnivý: hoc bonum esse propter instantem necessitatem pro napadnu potřebu HusBetlM 174a. – Srov. napadujúcí 2. [o právu n. právním dokumentu] dědický, zajištující nárok na připadnutí něčeho, zvl. na dědictví: recognoscit [burgravius], quia omne jus suum devolutorium vulgariter všecko právo své napadnye… ad domum ipsius domini Benessii… dedit …Johanni de Klapy Práv AMP 2253, 2b (1422); právy nápadnými neb kšafty ArchČ 28,45 (1439); nemá zamlčáno býti ani o zápisiech nápadnijch, kteréž jedni druhým živi a sebe mocni jsúce dělají VšehK 180a; abych jim [Bílinským]… jakožto pán jich dědičný práva nápadnieho po příbuznosti obnovil CJM 4/2, 165 (1475); podlé panského naučení převodí s toho práva nápadného na Hončovicích ji, Machnu, na své vlastní dědicství DeskyMorBrn 40 (1490) 3. [o dědici] zákonitý, mající právní nárok na připadnutí něčeho, zvl. na dědictví: jako král a pán a dědic nápadný koruny České ArchČ 3,182 (1415); uvázala sě [obec] v ty domy otběhlé…jakožto pravý pán a dědic spravedlivý a nápadný takových domuov i všelikakého jiného takového zbožie otběhlého ArchČ 3,217 (1420); aby potom mezi všelikými dědici dědičnými i vedle zákupu nápadnými o ty věci… všecky nesnáze konec vezmúc přestaly CJM 4/1, 414 (1445). – Srov. nápadník 4. [o nemovitosti] dědičný, podléhající dědickému nároku: a jsú napadnij statkové, kteříž na lidi přicházejí tak příbuzné jako nepříbuzné VšehK 170b; zboží dědicských nebo nápadních ArchČ 15,209 (1452); list …jemu svědčící na zboží nápadné ArchČ 2,462 (1454); aby vo ty statky rozdielné a nápadné…ruoznic od žádného neměli ArchČ 18,204 (1500) 5. jen příležitostný, chvilkový, povrchní: teď pohleděti na obrazy umučenie božieho a tu pomlaštiti, máloť jest to; toť jest napadnie ted a nepodstatnie RokPostA 130a (~B, ~K). – Srov. nápad 7 6. ♦ nápadnie voda voda nahromaděná náhlou povodní (srov. J. Zubatý, NŘ 1,239): pohoním panny Margety abatyše…‚že mi jest svolila vodu nápadní na rybník muoj Vlčí kéř vésti Půh 7,202 (1500); každý napadni vodu na svém gruntu muož ji pojieti k své potřebě ZřízVlad r1b fluentem. – Srov. napadati pf. Ad 1: za lat. instans stč. též nuzný, snažný. – Ad 6: srov. nápadní voda ‚dešťová voda, kapalice‘ JgSlov 2,594; podle J. Běliče jde o vodu spádovou Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nápadní, -ný nápadný, adj. — Zpodstatnělé nápadné, -ého, neutr., rheuma: napadne neuma ApatFr. 70a. — Heimfalls-, Anfalls: a jsú nápadní statkové, kteříž na lidi přicházejí tak na příbuzné jako na nepříbuzné VšehJir. 266; nemá zamlčáno býti ani o zápisiech napadnijch VšehK. 180a; zápis nápadní ktož má s uvázaním v jaký statek, když ten nápad příde, a on se neuváže a prodá někomu své právo, ztratí to své právo ČelNál. XVIII, 35; přípověď učinil pro 5 k. gr. otci pójčených a pro 4 k. gr. po dědu napadnich KolB. 88b (1523), nápadních = na něž měl nápad. — Náhodný, zufällig: nápadné štěstí VelJg. — Adv. -ně nápadně: lauku též dceři mý Anně i po smrti její napadnie na dítky odkazuji KolDD. 269a (1643), -ně= právem nápadním; had bieše chytřejší všech jiných zvieřat zemských i napadnie i od přirozenie, neb pln bieše ďasa naturaliter et incidenter Comest. 11b, -ně = v tom okamžiku. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nápadní, nápadný adj. naléhavý, tísnivý; příležitostný, povrchní, chvilkový; zákonitý, mající právní nárok; dědičný, podléhající dědickému nároku Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|