náboženstvie | StčS | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

náboženstvie, -ie n.; k nábožný

1. jen sg. nábožnost, zbožnost, vroucí vztah věřícího k bohu: ktož jej [Pláč P. Marie] bude na každý pátek s nabozenſtwym čísti nebo poslúchati, všechno obdrží (obdrrzy ed.) u boha HradMar 61b; abychom skutky nabozenſtwie i utrpenie i divy popsali OtcB 1a pietatis; Nabozenſtwye jest horkost dobré vóle, jéž dušě staviti nemohúci, i jistými znameními jé zjevuje AlbRájA 67a devotio; činí li kto co pro nabozenſtwie AlbRájB 2a per sanctitatem; dřieve přietelé moji chodili z nabozenſtwie do klášteróv ŠtítBrigF 94a ex … divina charitate; aby … v sobě nabozenſtwie zbudil, myšle na pána Ježíše FlašRadaA 428; nabozenstwye dicitur o bohu myšlenie a rozmlúvanie o jeho umučení a skutciech HusBetl 4,17; u pokoře, v nabozenſtwi, v lásce i v bratrském svorenství jeden [husita] s druhým i vajéčko dělil KronRým 223a; sluch pase [lid] … v zpievaní neslušném, jenž viece popúzie k tanci než k nabozenſtwi ChelčPař 130a; nabożenſtwie ostřiehati bude srdce BiblPraž Sir 1,18 (duchovnost ~Ol, zákonicstvo ~Lit, ~Pad, nabozenſtwie vulgaris dicit zákonnictvo … vel služebnost božie VýklKruml) religiositas; ║ pozdvihši [panna] rukú i očí v nebe, snažně stála jest u velikém nabozenſtwij VítBrig 106a quasi in extasi contemplationis suspensa v nábožném vytržení; abychom sě střěhli najmenších hřiechóv, aby naší vinú nebylo nám odjato nabozenſtwye ŠtítVyš 24b gratia milost nábožného povznesení; z toho příde [člověk] v nabozenſtwij, v kakés vnitřnie s bohem nabozenſtwye ŠtítSvátA 187b spojení s Bohem

2. akt, jímž se posiluje a projevuje zbožnost; [o modlení, mši ap.] pobožnost: tomu komorníku Podiven jmě bieše, ten knězě [Václava] v nabozenſtwy tepieše DalC 27, 44 in der andacht; když v nabozenſtwyu přěbýváše [sv. Ludmila] …, Tym a Komoň přijidesta DalC 26,13 der andacht dlela na modlitbách; tu mši po primě zpievají … pro chudinu, ješto sě ráno schodí a své nabozenſtwie plodí HradProk 18b; pro nabozienſtwie přišli byli do Jerusalema ComestC 302b ob orationem; donidž ty sám postem a modlitvú a jiným nabozenſtwym nebudeš sám za sě boha prositi AlbRájA 62b orationibus et vigiliis; často na modlitbách a na nabożenſtui přesladcě plakala [Maria] ZrcSpasK 13; na kraji té vsi byla jedna zahrada hodnie k nabozzeſtwy (m. nabozzenſtwy) LyraMat 167b contemplationi aptus; člověkuť to příslušie, aby duchovních obětí nabozzenſtwije v chrámu bohu obětoval ŠtítSvátA 79b ad offerenda … vota; jenž [hříšník] jest silen k pití a mdel k nabozenſtwy HusZrcM 50b aeger ad psallendum; naboženſtwie ustanovená podlé časuov celého roku, svěcenie, poštěnie, kostelní řádové ChelčPost 81b; řád a nabożenſtwie oběti BiblPraž Nu 19,2 (zákon ~Ol, ~Pad) religio; sic solennitates eorum, slavnosti hoduov, nabozenſtwj sunt pro lucris Hom Muz XII D 3, 312a; ║ což nestačili odpustkové papežští, pouti …, kropáčové, libadla i jiná naboženſtwie knězská, to třetí peklo dokonalo ChelčPost 173a prostředky náboženského působení

3. náboženství, náboženská víra, vyznání, konfese: aby … za jeho [nově zvoleného krále] časóv bezpečenstvie cierkve zpraveno bylo a v tichosci nabozenſtwye křěsťanské ostalo ŘádKorA 41b; de religione ac fide … o nabozenſtwy a o vieřě uměj sě přičiňovati SenCtnost 305a; v té zemi přepúštie každému, aby věřil u bóh, k němužto jeho nabozenſtwie jest přichýleno; a protož ten veliký kán v své zemi má viery rozličné CestMandA 207b; duchovní člověk … bývá polapen a uloven většími [hříchy] v nabożenſtwij křesťanském, totiž pokrytstvím a bludy JakZjev 277a; někaké vobyčeje v slepém nabożenſtwi zachovávají [mnozí křesťané] a mnějí, že tiem bohu slúžie ChelčArc 7b; nižádný vás nesvoď v pokoře a v naboženſtwi anjelském BiblPraž C 2,18 (v duchovenství ~Ol, ~Lit, ~Pad) religione; ║ trápiti budete životy vaše nabożenſwiem věčným BiblPraž Lv 16,31 (duchovenstvím ~Ol, ~Lit, zákonem ~Pad) religione podle věčného ustanovení náboženského

4. jen sg. (koho/čeho, k komu) nábožná, posvátná úcta k někomu: jejie piesn rádi pějmy a v nabozenſtwy ji [P. Marii] jmějmy HradRad 68a; takéž tuto učinila jest [Maří Magdaléna] pro milosrdné, ješto jest jměla k Jezu Kristu nabozenſtwie KristA 74b; navštievili [mládenci] hrobu svatého Jeronyma dóstojným nabozenſtwym JeronM 58b veneratione; v tom, ješto tento zástup za tři dni sě k svému domu nevrátil, znamenánie jest velikého nabozenſtwye k bohu WaldhPost 113b; modlitba … zbuzuje k nabożenſtwí pána Ježíše a k jeho milování JakVikl 193a ad devotionem; ustavují je [špatní kněží lidi] v těch obykání tělesných v mylné naději skrze služebnosti a nabozienſtwie svrchních věcí AktaBratr 1,62a; ║ uzřěv svatý Augustin jeho [nemocného] viery nabozenſtwie, zaň sě bohu pomodlil PasMuzA 466 fidem horlivost ve víře

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


náboženstvie, -ie, neutr., náboženství, obřad, nábožnost, pokora, Religion, Ceremonie, Religiosität, Demut. — Tento tě řád a naboženſtwie oběti religio victimæ Pr. Num. 19, 2. Arnošt poče… w naboženſtwi přebývati Baw. 150a. Pro nabozenſtwie přielišné slavného Jeronyma JeronMus. 64b; navštievili hrobu sv. Jeronyma dóstojným nabozenſtwym tamt. 58b. (Lid hlúpý) sluch pase…v zpievaní neslušném, jenž viece popúzie k tanci než k nabozenſtwi ChelčPař. 130a. Abych já dnes ten chléb s svatým nabozenſtwym přijal Modl. 26b. Mluvieše jednú w nabozenſtwi svatá Brigitta BrigF. 12a. (Maria) často na modlitbách a na nabożenſtwi přesladcě plakala Kruml. 13a; (lotr) sě s velikým nabozzenſtwim modli t. 187a. (Podiven) knězě w nabozenſtwy tepieše DalC. 27, v překl. stněm.: in der andacht; když (svatá Liudmila) w nabozenſtwyu přěbýváše, přijidesta atd. t. 26. — Pro chudinu, ješto své nabozenſtwie plodí Hrad. 17b, náboženstvie ploditi, pobožnost vykonávati, Andacht verrichten. — Což nestačili odpustkové…, kropáčové, hbadla a jiná nabożenſtwie kněžská, to třetí peklo dokonalo ChelčPost. 173a; pro tu slávu zevnitřních naboženſtwi t. 159a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


náboženstvie, -ie n. zbožnost, nábožnost; náboženský obřad, rozjímání; náboženství, náboženská víra; nábožná, posvátná úcta
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


náboženstvie n. = zbožnost, pobožnost, nábožnost, nábožný život; — náboženské obřady, projevy
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 9 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).