|
|
neľubý adj.; k ľubý 1. (komu) vyvolávající nelibost (u někoho ), nemilý, nepříjemný (někomu); [o skutku] nelibý, protivný; „býti neľub(ý)“ komu nelíbit se, ošklivit se, protivit se: knězi ta rada nelibá bieše DalL 18,30 (nemilá ~C) geviel im nicht (var.: das was dem fursten nicht lip); učinili sú mi sě nelibi [vaše svátky] BiblDrážď Is 1,14 (Pror, BiblLit, ~Praž, truchlí ~Pad) molesta; nikda sě mi nic nelybeho nepřihodilo ani mně sě kdy, co jest mě zamútilo, stalo PasMuzA 223 aliquid adversum; pýcha nelibat jest stvořiteli i dobročinícím KarŽivA 334 (nevděčná ~C) ingrata; i neslíbila sú se [města] jemu…i vzděl jim země Chabul, točíš neliba BiblLit 3 Rg 9,13; jelikož jest nelybo bohu nestydatstvie hřiešného AlbRájA 66b displicet; nelyb jim [čistým lidem] jest hřiech nečistý ŠtítVyš 26b detestantur; a uslyší li úkory a slova protivná, nelibé přikázanie, jako by bodly je ostré šťpice ŠtítBrigP 76b; pfi, pfi, ty šeredné, nelibe a k tomu mrzuté Neštěstie TkadlA 8a; ale myť tobě nepovolíme, buď libo nebo nelibo, toho TkadlA 22b; ale že jest měšci neb tobolce kněžské něco protivné, protož také jest nelibe HusVýklB 38b; neliby jest pyšným a rozkošným tento kámen [chrysolit] JakZjev 404b; exosus neliby, nenávistivý SlovVeleš 96b nenáviděný; kto by jim [některým křesťanům] podkúřil pod nosem zákonem Kristovým, nelibym jako hutrýchem ChelčSíť 43a; nelibemu posluchači žádný dlúho nerozprávie AlbnCtnostA 20a; kterak sou nelibe a ohavné jich mše… pánu bohu BechMuz 36b; hrozný jest v městě svém člověk blekotný, a všetečný v řeči své nelibyṫ bude BiblPraž Sir 9,25 (ohyžděn ~Ol, ohyzdný ~Lit, nenávistný ~Pad) odibilis erit; jim jest to [rozkaz] nelibo a nepříjemno od nás ArchČ 7,368 (1468); těmť [uherským pánům] jest něco nelibého povědíno ArchČ 16,10 (1490); ║ přicházím [Smrt] k nim v nelibý čas a zbořuji jich libý kvas RozmlSmrt 922 kdy jim to není milé, příjemné; neb kde jest těžko, nelibo ujieti z měšce, ano málo, a ty proto vždy ujmeš, dáš, ač nelibo, toť jest královstvie božie RokLukA 117a se nechce, není chuť. – Srov. nechutný 2, neľúbezný, nemilý 1 2. nedobrý, špatný, nežádoucí: neb Marka krále ještě podtiskl nebyl, ten se na něho nic neobrátil, to Moroltovi nelibe se zdálo TristB 3a daz was Morolde nicht liep; zavírá se [oko], aby když ono nechce, nic tam nelibeho v světlu paprsku slunečného neupadlo Čtver 52a nihil indecens; jehož připlynutím [Palamidovým] Řěkové velmi se zveselichu, kakžkoli o váhaní jeho bylo dřieve nelibee pomlúvanie TrojA 97a mluvilo se nepříznivě; neb ta voda jest nečistá a neliba CestMandA 182b; pilni sú, aby nižádným slovem nechybili ani co nelibého promluvili neb učinili HusPostH 88b; nic mrzkého, nic očima mýma nelibého nečiníš VýklŠal 65a indignum; řeč mú, ačkoli nelepú a snad nelibú, vzácnú a příjemnú učiniti před vámi KorPosA 93b; noviny nelibé, že Albrecht, král český, umřel LetKřižA 155 ed. neblahé; ║ když…tu vzpoměneš, že tvuoj bratr jmá něco proti tobě nelibeho BiblDrážď Mt 5,23 (protivného EvPraž, má nětso protiv tobě ~Ol, ~Beneš, BiblOl, ~Lit, ~Pad, ~Praž, má k tobě něco EvSeit, má k tobě něco k tobě hněvu proti tobě ~Rajhr) habet aliquid adversum te má ti něco za zlé Ad 1: za lat. molestus stč. též protivný; za adversus též odporný; za exosus též nenávistný, ošklivý. — Ad 2: za lat. indecens stč. též nesličný; za indignus též nehodný, neslušný, ohyzdný Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
neľubý, adj., nemilý, nepříjemný, missfällig, unangenehm; stsl. neljubъ non carus. — Sú-li líbi bohu jeho činové, či nelyby Alb. 76b; tehdy mi jest nelybo, kdyžto vlastní vuoli bych naplnil tribulatio OtcA. 258a; ta voda jest nečista a neliba MandA 182b; neliby exosus Veleš. — Adv. -ľubě neľubě, -ľúbě neľúbě: král tu řeč velmi hněvive (sic) přijal a neliebie indigne Mill. 39b. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
neľubý adj. nelibý, nemilý, nepříjemný; špatný, nežádoucí Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
neľubý adj. = nelibý, nemilý, nepříjemný Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|