|
|
|
nesstihnutý, nestihnutý adj.; k sstihnúti 1. nepostižitelný, nemohoucí být postižen (smysly ani rozumem), nepochopitelný: [o božím řízení] nevyzpytatelný: rozumem znamenávám, kak jest v sobě nesſtyhnuty [Bůh], neb bez koncě a bez počátka jest Aug 20a; ó, milostivý bože, kerak jsú neſtihnutij sudové tvoji a skrytí od synuov lidských OrlojB 21a (srov. R 11,33; var. v. neosáhlý) incomprehensibilia; a kak jest [Bůh] ve všem nesſtyhnuty ŠtítVyš 103b incomprehensibilitatem eius; a tak skrze výsost moc jeho [boží] neſtihnutnu (m. -tu) věčnú take rozumějte, jiež smyslu nelze stihnúti ijednomu stvořenému ŠtítBes 18; by to mohlo stiženo býti, ješto j v sobě neſtihnute [tj. podstata boží] ŠtítBes 19; jenž si byl [Kriste] sstihnutý podlé člověčenstvie, bud již nesſtihnutý podlé božstvie VýklŠal 157a; kterak sú…neſtihnute cesty jeho [boží] BiblKladr R 11,33 (var. v. nesstihlý 1) investigabiles. – Srov. nesstihnulý 2. [o božích vlastnostech] nepředstavitelný, nesmírný: v tvém [Hospodine] světle uzřímy světlo; ale kaké světlo, nemierné světlo, netělesné, neſtyhnuté světlo, jehož nebude a jež nemúž býti pohašeno Aug 133b; jest pak bůh sám svá plná chvála, ale ta j nám neſſtyhnvtaa ŠtítSvátA 201b; vie buoh múdrostí svú neſtihnitu (m. neſtihnutu) ŠtítBrigF 137a; divě sě [Pavel] neſtyhnutey božiej velebnosti ŠtítBarlB 94 inaestimabiles. – srov. nesstihnutedlný Srov. nesstihlý, nesstižený Ad 2: za lat. inaestimabilis stč. též nedomněný, neslýchaný, nevýmluvný Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nesstihnutý, nest- nestihnutý, adj., nevystižitelný, unerforschlich; stpol. niezścigniony nedostižitelný. — Kak (bůh) jest ve všem neſtyhnuty ŠtítVyš. 103b; o výsosti té divné pravdy a múdrosti, kak jest ovšem neſſtyhnutaa Štít. ř. 14b; jest pak bóh sám svá plná chvála, ale ta j’ nám neſſtyhnvtaa t. 201b; ó neſtihnuta múdrosti ŠtítBud. 68; neſtihnutyt jest buoh v sobě t. 11; kak jsú neſtihnuti súdové jeho t. 18, 58; neſtihnuty t. 134 (v témž kontextu); by to mohlo stiženo býti, ješto j’ v sobě neſtihnute t. 19; vie buoh múdrosti svú neſtihnitu (sic) BrigF. 137a, jenž si byl (Kriste) sstihnutý podlé člověčenstvie, buď již nesstihnutý podlé božstvie HusE. 3, 103; kterak sú neſtyhnuti súdové tvoji Kruml. 396a; neſtihnute cesty jeho investigabiles Kladr. Řím. 11, 33. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nesstihnutý, nestihnutý, nesstižený, nestižený adj. nepostižitelný, nepochopitelný; nepředstavitelný Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nes(s)tihnutý, nestihnutý, nesstihnutý adj. = nevystižitelný Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|