nerušený adj.; k rušiti
neporušený, nenarušený: jest to blažený, ktož má…neruſſene zdi ŠtítVávra 20b (var. v. nezrušený)
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nerušený adj. neporušený, nenarušený
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.