1. [o člověku] nerozumný, nemající dostatečnou schopnost rozumové úvahy, rozumově omezený, hloupý: všichni nevidomí viďte, Nerozumný rozumějte, hluší slyšiec dobré dějte LegDětK 4b non intelligentes; a lid nerozumni jest pro to trpěl BiblDrážď Os 4,14 (tak i ost.) non intelligens; mluvíš jako nerozumne dietě TristB 163a du redist als ein kint, wan dû bist noch an witzen blint; lidé staří biechu jako hovada a nerozumni GuallCtnostK 150b brutales et insensati; že lidé smysla a rozumu požívajíce od přirozenie sú ve všech věcech vuodce u panování jiných sprostných lidí a nerozumnych TkadlA 3b; a ti pohané sú lid světský, hřiešný, hovadný, ukrutný, nerozumný, zlosti naplněný ChelčPost 72a; ║ vděčni sme a děkujeme…strýcuom našim a poručníkuom věrným…, že sú nás v našich letech mladých a nerozumnych…řádně a mravně chovali a vedli ProkArs 181b v letech rozumové nedozrálosti

2. [o člověku] nevědomý, nemající dostatek vědomostí, nevzdělaný: již většie náboženstvie jest v sprostných sedláciech norozumnych (m. nero-) nežli v učených WaldhPost 108a; insipientibus…nerozumnych, hlúpých VýklKruml 272b (R 1,14 sapientibus et insipientibus: múdrým i nemúdrým BiblDrážď, ~Pad, pod. ~Lit, ~Praž)

3. [zvl. o zvířeti] nerozumný, nenadaný lidským rozumem; [o „tváři“] němý: zoa, to jsú živá zvířata nerozumna, a sichea, to jsú duše rozumné ComestK 5b bruta; hnu [Lucifer] jeho jazykem k mluvení, hada nerozumneho ComestC 9b nescientis; jakžto beran chlipný a nerozumný a nevie, že by k okovóm tažen byl BiblLit Pr 7,22 (nerozumějě ani věda ~Drážd, ~Ol, nevěda ~Pad, ~Praž) ignorans; nechci, by člověk jako nerozumná tvář bezděky mi slúžil, ale dobrovolně ŠtítBrigP 87b; zvieře nerozumne, točíšto had GestaB 125a bestiae irrationales; že to činie hovada a nerozumná tvář, ale ne lidé rozumní TkadlA 7b; každá taková věc nerozumná HusDcerkaD 159a; duše tvá…jest stvořenie rozumné, k svaté trojici podobné, jenž jest přesáhlo všechna jiná stvořenie nerozumna HusDcerkaM 218a; protož jako hovada nerozumna k modlám vidomým a k dřevěným i k jiným zlostem zjevným vede je [ďábel pohany a židy] ChelčBoj 378a

4. [o člověku a jeho chování] nemoudrý, pošetilý, nejednající n. nejsoucí v souladu s rozumem, bláhový; [o činu] nesmyslný: o nerozumnem otázaní apoštolóv ot Krista ComestC 346a quid respondit Dominus indiserete quaerentibus; pokušenie lstivá, ješto sě v podobenství dobrého ukazují, kakžkoli nerozvmnye (m. nerozvmne Rš), ty, ješto jsú ještě diábelské lsti nepoznali, oklamávají ŠtítVyš 26a rudes et stultos decipiant; svým omylným rozumem neb výkladem někoho nerozvnmeho a nebohobojného ŠtítVyš 32a; jakož mudřec v čas svého smilněnie poražen a přemožen bývá v svém znání tak daleko, že v tu dobu slóve nerozumny a bláznivý HusVýklM 60a; mladí a nerozumní a milovníci tohoto světa JakVikl 204a; jakež lékař mluví s nemocným, též smyslný má mluviti s nerozumným BurleyMudrC 178b (zpodst.) s bláznem; skrze jich některých [kališnických kněží] vyhlašování nerozumná AktaBratr 1,327b; toť již chcme odpustiti jako ožralému a nerozumnemu muži HynRozpr 173b als einem… unvernünftigen man; zdá mi se to nerozumné BiblPraž A 25,27 (mi sě to podobno nevidí ~Drážd, mi sě bez rozumu zdá ~Ol, ~Pad) sine ratione; limphanus nerozumný SlovKlem 60a smyslů zbavený

5. čemu, k čemu nechápavý vůči něčemu, nechápající něco: ještoť [pohan] jest téměř miesto psa na světě, nerozumny takým věcem TkadlA 8b (nerozumny k takým věcem ~B); jsi li nerozomen k našim řečem…. pros boha, ať z své milosti popřeje, aby ty našie řeči srozuměl TkadlA 44b

6. nesrozumitelný, nepochopitelný: a protož, nebudu li věděti, co znamenává hlas, budu tomu, jemužto mluvím, nerozumen, a ten, jenž mluví, mně bude nerozumen BiblOl 1 C 14,11 (~Pad, cizozemec ~Praž) barbarus; zatemněná neb nerozumná smlúva viece má škoditi prodavači…nežli kupci PrávHorM 34a obscuritatem pacti nocere nejasná; jest také nesnadné i nerozumné [nové vyznání víry], a tak ne užitečné (neužitečné ed.), nýbrž škodné lidu křesťanskému ArchČ 3, 262 (1427)