nerovně | StčS | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

nerovně adv.; k rovně, nerovný

1. nerovně, nikoli v jedné rovině: když by leb byla zlomena nerownie, tak že by s jedné strany byla nižšie anebo se vyzdvihla LékRhaz 22

2. nestejně, nestejným způsobem, různě: jako horkosti slunečné ne všickni čijí za roveň, ač ten oheň [pekelný] rovně hoří, však ho nerownye čijí ComestC 326b non aequaliter; o této svátosti pokládají nerownie mluvenie, to jest o těle a o krvi pána Ježíše…, o nichžto mnohé nesnáze bývaly sú ChelčKap 266a; ale obýváme zde velmi nerownie, neb tento bohatý, a druhý chudý, žebrák RokLukA 339a; pakli povědie [svědci] nerownye PrávŠvábA 141b und sagent si ungeliche

3. odlišně, odchylně, jinak: on učiní velmi dvorně, ale stane sě nerownye HradSat 134a; když však dějí člověk bóh, a slovo bóh nerownye, tiem mýlením jmene utiší Jesus jich hněv ComestC 314a dissimiliter; také křesťané v těch zemiech sú změněni na vieře; neb nerownye věřie o svaté trojici…, a druzí nevěřie o očisci, o svatých CestMandA 225a

4. nenáležitě, neodpovídajícím způsobem, nepatřičně; [o dělení] nikoli rovným dílem, nerovnoměrně: ač co z blásnem kdy ulovíš, ale nerownye s ním rozdělíš MastMuz 99; neb losem rozdána a rozdělena rovně má býti [země], nebo když by nerownye snad los dal mnohem méně a menšiemu číslu viece, to by nebyl rovný rozdiel, ale vlastnie vóle naplněnie ComestC 105a inaequaliter; Jetřiše, to dobře slyšíš, ale nerownie k tomu činíš BawJetř 449 nevhodně, nepřiměřeně; že diábly z lidí vymietám, toho nehyzdíte; ale mě hyzdíte mluviece, bych já diábelskú mocí to činil, a v tom nerownye a nesmylně mluvíte MatHom 189; incongrue nerownie SlovOstřS 84; a kterak svátky nerownie měří [kněží]! Dielo tělesné za těžké hřiechy váží, a hřiechóm zjevným cestu otvierají ChelčPost 238a; ingrue nerownie aut nepřestupně SlovKlem 54a; incongrue nerownie, nepříslušně SlovKlem 54a

5. nad koho/nad co nesrovnatelně vysoko, mírou nesnesoucí srovnání, nesouměřitelně: Nerownye moji přietelé nad tohoto člověka přátely někda přědčiechu PasMuzA 538 (~KlemA, ~Tisk, ~Kal); proč by pak tiem raději neklekl před tiem [Kristem], jenž jest nerownye nadeň [nad císaře] než on nad lidi jiné? ŠtítKlem 117b; jež [duchovní zboží] nerownye vycházie svú drahotú nad sbožie světské ŠtítKlem 151a; ║ kterak nerownie a nepodobně máme se zdržovati od těch věcí [pozemských], kteréž by nám překážely v tomto boji pilnějšiem [tj. duchovním] ChelčBoj 391a mnohem více

6. u komp. adj. n. adv. nemálo, daleko, mnohem: což na onom světě dáti svým slibuje [Bůh], to jest věčné, a nerownye lepšie než zdejšie dobré Aug 14b; každý nerownie viece boha bude milovati nežli sám sě Kruml 305; jměl [Mojžíš] otcě nerownye sprostnějšieho sebe MatHom 237 longe se inferiore patre natus est; ktož se braní nepřeťéží, Nerowniet rychlejie běží FlašRadaA 1184; též tuto v duchovniem boji a nerownie viec musí [člověk] strach tělestný odvrci ChelčBoj 391b; neb Nerownie těžší přijde na ně [neuvěřivší] soud, totiž k odsúzení věčnému KorTrak q2a; nerownie jsú menší [pecny chleba v Egyptě] než praská žemle CestKabK 28b

Ad 4: za lat. incongrue stč; též nepříslušně, nepřístupně, neslušně. - Ad 6: za lat. longe stč. též daleko, mnohem

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


nerovně, adv., pol. nierównie nesrovnatelně. — Nerovně, uneben: když by leb byla zlomena nerovně, tak že by s jedné strany byla nižšie anebo se vyzdvihla RhasE. 1, 7. Nestejně, ungleich: ač co z blásnem (sic) kdy ulovíš, ale nerownye s ním rozdělíš Mast. 99; (křesťané v těch zemích) nerownye věřie o svaté trojici MandA. 225a. — Nepřiměřěně, unangemessen: Jetřiše, to dobře slyšíš, ale nerownie k tomu činíš Baw. 182b, ne podle toho; kterak (kněží) svátky nerownie měřil dielo tělesné za těžké hřiechy váží, a hřiechóm zjevným cestu otvierají ChelčPost. 238a; incongrue nerownie SlovK. 54a. — Nemálo, mnohem více, bedeutend: proč pak by tiem raději neklekl před tiem, jenž jest nerownye nade ň než on nad lidi jiné? Štít. uč. 117b; utěžeti zisku duchovnieho sbožie, jež nerownye vycházie svú drahotú nad sbožie světské t. 151a; když duše panuje nad tělem, jest pokoj nerovně lepší; než svět dává ŠtítE. 132; ktož sě braní nepřěťéží, nerowniet rychlejé běží NRada 1184; každý nerownie viece boha bude milovati nežli sám sě Kruml. 305b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


nerovně adv. nerovně; nestejně, různě; odlišně, odchylně; nenáležitě, nepatřičně; nerovnoměrně; nesrovnatelně: jest nerovně nadeň než on nad lidi jiné; nemálo, mnohem
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


nerovně adv. = nepoměrně, nedůsledně, nesprávně, nestejně, nemálo, mnohem více
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 11 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).