nepostihlý adj.; k postihnúti
nepostižitelný, nevyzpytatelný: kto móž poznati rozum Páně a radu jeho, poněvadž soudové jeho jsú nepoſtihli SolfA 93b (srov. R 11,33 incomprehensibilia: nepopadení BiblLitTřeb, nespopadení EvOl, neosáhlí BiblLit, ~Pad, neobsáhlí ~Praž). – Srov. nepostižený 1
Další doklad po r. 1500
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nepostihatedlný (šestislab.), nepostihlý, nepostihnutedlný, nepostižitedlný (šestislab.) adj. nepostižitelný, nevyzpytatelný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.