neotvolaný adj.; k otvolaný, otvolati
[o něčem hrozivém] neodvolatelný, neodvratný: já Pán vyňal sem meč svój z nožnic svých neotwolany BiblPad Ez 21,5 (var. v. neotezvalý) irrevocabilem; tak tvrdý soud nepřemožené upřímnosti a na věky neodwolany ChelčPost 7a; irrevocabilis …Neodwolany, neodvratitelný VodňLact M3a. – Srov. neotvolajúcí 1
Za lat. irrevocabilis stč. též nenavratitedlný
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
neotvolaný, adj., neodvolatelný, unwiderruflich; pol. nieodwołany neodvolatelný. — Saud nepřemožené upřímnosti a na věky neodwolany (Kristův nad hříšníky) ChelčPost. 7a; neodwolany irrevocabilis Lact. 91b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
neotvolaný adj. neodvolatelný, neodvratný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
neotvolaný adj. = neodvolatelný
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.